Sborník Archivu bezpečnostních složek 17/2019

Vyšlo sedmnácté číslo Sborníku Archivu bezpečnostních složek

Rok 2019 byl především rokem třicátého výročí vítězství demokracie nad diktaturou, takže tato událost nemohla být pominuta ani v našem Sborníku. Ovšem témata článků a studií jsou mnohem rozmanitější. V úvodním příspěvku se Igor Volný vrací do první poloviny dvacátého století, k jednomu z nejvlivnějších mužů první republiky JUDr. Jaroslavu Preissovi, vrchnímu řediteli Živnostenské banky, prezidentovi Ústředního svazu československých průmyslníků a podporovateli české kultury, přičemž se zaměřil zejména na jeho retribuční stihaní. Amnestie prezidentů republiky Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Antonína Novotného v letech 1948–1957 rozebírá Radek Slabotínský. Přibližuje historické okolnosti jejich vyhlášení, činy, na něž se vztahovaly, i to, kdo z nich byl naopak vyloučen, zprávy o jejich výsledku, ohlasy v tisku a snahu komunistického režimu o jejich připadne ideologické využití. Příběh římskokatolického kněze P. ThDr. Stanislava Sasiny, oblíbeného kněze z Benešova nad Černou, který uprchl do ciziny a při návratu byl zatčen, vypráví Jiří Řezníček. Také další studie je biografii zajímavé osobnosti, ukrajinské lékařky a spisovatelky Natalie Nonny Auské. Její autorka Michaela Skořepová seznamuje čtenáře s dobrodružným životem dívky z lepší ukrajinské rodiny, která zažila hladomor, za války pracovala v úřadovně Sicherheitsdienstu a při pokusu dostat se za svojí matkou do západního Německa uvízla na území Československa. Vystudovala lékařskou fakultu, byla získána ke spolupráci s StB, po srpnové okupaci emigrovala s rodinou do USA a po listopadu 1989 se vrátila zpět do Československa. Klára Pinerová, která se dlouhodobě zabývá československým vězeňstvím, se tentokrát soustředila na šedesátá léta, která do této oblasti přinesla sebereflexi, expertizaci a důraz na socialistickou zákonnost. V první polovině šedesátých let byla díky amnestiím propuštěna většina politických vězňů. Objevil se požadavek na spolupráci s odbornými institucemi a práci pedagogů a psychologů ve věznicích. Akcentována byla také otázka dodržování socialistické zákonnosti. Do vězeňství pronikaly nové, humanizační přístupy. Různé prověrkové a rehabilitační komise se zabývaly nezákonnostmi z padesátých let, bohužel v tomto případě byl nakonec výsledek zásadně ovlivněn invazí ze srpna 1968 a následnou normalizací, která proces demokratizace a humanizace československého vězeňství de facto ukončila. Bohatou pramennou základnu poskytl Archiv bezpečnostních složek Lucii Hanáčkové pro její studii o XIV. správě SNB. Úkolem tohoto útvaru s názvem Správa kontrarozvědky SNB pro boj proti mimořádným a zvláštním formám trestné činnosti bylo zamezit proniknutí mezinárodního terorismu do Československa, případně do dalších zemí tzv. socialistického tábora, a předcházet mu. Byl zaměřen rovněž proti převaděčství, záškodnictví a narkomanii. Součástí XIV. správy byl speciálně vycvičený Útvar zvláštního určení, který se mimo jiné podílel na provádění zákroků proti únoscům letadel, teroristům, převaděčům a podobně. Autorka popisuje organizační strukturu XIV. správy, součinnost s dalšími útvary SNB a s bezpečnostními organy států Varšavské smlouvy a uvádí i některé konkrétní rozpracovávané akce. Téma listopadu 1989 rezonuje i v našem Sborníku, konkrétně v materiálové studii poslance Pavla Žačka, který publikuje edici tzv. rychlých informací z  období 20. listopadu až 8. prosince 1989, tj. od vyhlášení mimořádných bezpečnostních opatření až do zastavení tzv. Lorencovy skartace. Tyto informace byly připravovány vytěžováním a zestručňováním výstupů z agenturně-důvěrnických zdrojů, zpravodajsko-technických úkonů (zejména telefonních odposlechů) a od jednotlivých příslušníků SNB. Podávají zajímavý obraz toho, co se v těchto vypjatých dnech v naši zemi dělo, a zároveň ukazují, jaké poznatky byla kontrarozvědka schopna v dané době svými prostředky získat. Jako vždy jsou ve Sborníku obsaženy kratší zprávy, informace o konferencích a výstavách, recenze a anotace a rubrika A-Ž. Čtenáři jistě ocení i podrobný jmenný rejstřík a obsáhlý seznam zkratek.

ABS, Praha 2019, 1. vydání, váz., 439 stran, ISSN 2336-1387

Obsah Sborníku ABS č. 17/2019

Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

  • Světlana Ptáčníková: Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

Studie

  • Igor Volný: JUDr. Jaroslav Preiss – retribuční sonda
  • Radek Slabotínský: Amnestie prezidenta republiky a institut milostí v letech 1948–1957. Historický exkurz
  • Jiří Řezníček: „Nechtěl jsem jen nečinně přihlížet.“ Příběh římskokatolického kněze P. ThDr. Stanislava Sasiny v padesátých letech minulého století
  • Michaela Skořepová: Z Charkova až do Nového Mexika
  • Klára Pinerová: Šedesátá léta ve vězeňství: sebereflexe, profesionalizace a expertizace
  • Lucie Hanáčková: XIV. správa Sboru národní bezpečnosti

Materiály

  • Pavel Žáček: Podpalečník aneb Rychlé informace pro náčelníka. Vytěžování informačního toku Státní bezpečnosti 20. listopadu až 8. prosince 1989

Zprávy

  • Zuzana Zedníková: Zpráva z konference „Archivierung von Unterlagen aus digitalen Systemen“ (Praha 12. – 13. března 2019)
  • Miroslav Lacko: 1939 – Rok zlomu. Slovensko a Evropa na začátku 2. světové války (Banská Bystrica 23. – 25. dubna 2019)
  • František Prepsl: Zpráva z 18. celostátní archivní konference (Plzeň 23. – 25. dubna 2019)
  • Pavel Vaněk: Přednášková akce v Grenzlandmuseu Eichsfeld (Eichsfeld 26. května 2019)
  • Pavel Vaněk: Ozbrojené síly a československý stát (Brno 18. – 19. června 2019)
  • Iva Kvapilová, Zuzana Marková: Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek (Praha – Kanice 20. června 2019)
  • Jiří Gancarz: Přerov Sametový a Ostrůvky svobody (Přerov 15. srpna – 20. září 2019)
  • Pavel Vaněk: Sametová a něžná revoluce v regionech (Praha 11. – 12. září 2019)
  • Tomáš Hemza: Konference Revize politických procesů a soudní rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu (Praha 23. září 2019)

Recenze a anotace

  • JURMAN, Olin a SKOTAL, Jiří: Vlastizrádce „Osobní spis“. Nejhorší porážka československé rozvědky Praha: Brána, 2018. 400 s. (Jiří Gancarz)
  • OLŠÁKOVÁ, Doubravka a JANÁČ, Jiří: Kult jednoty. Stalinský plán přetvoření přírody v Česko-slovensku. 1948-1964. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2018, 292 s. (Beáta Hrenyová)
  • ŘEPA Tomáš: Banderovci, politické souvislosti, následky zneužití tématu komunistickou propagandou, návaznost na hybridní konflikt v současnosti. Praha: Academia, 2019, 368 s.  (Vlastimil Ondrák)

Archivní A-Ž

Rejstřík osob, krycích jmen, akcí

Seznam užitých zkratek

Summaries

Resümee

Autoři