 |
Čtrnácté číslo Sborníku Archivu bezpečnostních složek přináší čtenářům na svých stránkách celou řadu zajímavých příběhů a množství odborných textů. Témata studií, publikovaných v tomto čísle Sborníku, jsou velmi pestrá. Do období Protektorátu Čechy a Morava se vrací Adam Hájek, jehož studie je primárně zaměřena na elitní složky Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Čtenáře podrobně seznamuje také s historií Kuratoria, jeho cíli, poměrně složitou strukturou a hlavními představiteli včetně jejich poválečných osudů. Markéta Bártová se ve svém článku věnuje Ludvíku Součkovi, přednostovi výslechové skupiny nechvalně známého 5. oddělení Hlavního štábu MNO. Autorka rekapituluje jeho život a kariéru (která byla ukončena zatčením, vyšetřováním a posléze odsouzením), na vybraných případech, přímo spojených s osobou Součka, popisuje činnost výslechové skupiny a všímá si i jeho osudů po propuštění a snahy o rehabilitaci. Jiří Vymětalík představuje historii tábora v Hodoníně u Kunštátu v přímé souvislosti s výstavbou dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava. Autor se věnuje jednotlivým typům táborů a velmi podrobně popisuje podíl trestanců (chovanců) na stavbě, všímá si jejich výživy i epidemie tyfu, srovnává situaci s obdobným táborem v Letech u Písku, seznamuje čtenáře s poválečným vývojem areálu. Na jednu ze složitých akcí Státní bezpečnosti na jižní Moravě, tzv. operaci Vajnory, se zaměřují Karel Konečný a Vilém Fránek. Na příkladu této akce, při níž byli pozatýkáni a odsouzeni představitelé protikomunistického odboje z řad bývalých letců RAF, funkcionářů ČSL a církevních kruhů, ukazují autoři metody, které používaly československé bezpečnostní složky k likvidaci činnosti odpůrců režimu doma i v zahraničí. Studie Fillipa Kellera, ukazuje čtenářům každodennost práce v průmyslové výrobě v první polovině 50. let z pohledu svářeče Uničovských strojíren Josefa Doležala. Byl jedním dělnických dopisovatelů, kteří měli poukazovat na panující nešvary v závodech a tím přispívat k jejich odstranění. Osudy sester Svobodových, které se nesmířily s komunistickým převratem v roce 1948, sleduje studie Filipa Stojaníka. Kromě vyšetřovacího spisu a vězeňských spisů využil autor při zpracování tohoto tématu materiály ze soukromých archivů i metodu orální historie. Marta Kordíková se ve své studii věnuje životu Augustina Navrátila, katolíka, vydavatele samizdatu, tvůrce tří petic za náboženskou svobodu. V centru zájmu studie Martina Pulce je zastřelení Bedřicha Lorenze (původem z Varnsdorfu), kurýra a organizátora špionážní sítě, na česko-východoněmecké hranici v r. 1955. Autor podnikl takřka detektivní pátrání po pramenech i po pamětnících události, přes Červený kříž se pokusil dohledat příbuzné zastřeleného, kteří pravděpodobně žijí. Jan Makovička se zabývá spoluprací českého zpěváka Františka Horáčka, známého pod přezdívkou „Jim (Jimmy) Čert“, s StB. Čerpá přitom z relativně dochovaného svazku spolupracovníka, který kombinuje s dalšími prameny včetně vzpomínek pamětníků. Zajímavé články obsahuje také oddíl Materiály. Třem případům trestněprávní povahy, k nimž došlo po válce v táborech pro Němce na Karlovarsku, se ve své materiálové studii věnuje Radek Slabotínský. Jiří Mikulka představil už v minulosti personální spis příslušníka SNB jako zajímavý pramen. Tentokrát na základě informací v něm obsažených prezentoval jednoho z příslušníků čs. zahraniční armády, účastníka bojů u Dunkerque a posléze příslušníka Sboru uniformované vězeňské stráže Josefa Nejtka. Studie Pavly Pitelové seznamuje čtenáře se služebním psem Brekem, který byl v padesátých letech u Pohraniční stráže legendou. Pavel Žáček publikoval v edici dokumentů zajímavé prameny přibližující události v Maďarsku z let 1956 – 1957 z pohledu rezidentury Správy rozvědky ministerstva vnitra. Eduard Hošek se ve své studii věnuje Zpravodajské správě Generálního štábu Československé lidové armády. Píše o její organizaci a úkolech v letech 1969 – 1973. Kromě jiného najdou zájemci v tomto textu přehled pojmů, používaných ve zpravodajské činnosti, podrobná organizační schémata ZS GŠ i portréty některých jejích vedoucích představitelů. Ve čtrnáctém čísle sborníku jsou dále obsaženy kratší zprávy, informace o konferencích a výstavách. Čtenáři nejsou ani tentokrát ochuzeni o oblíbenou rubriku Archivní A-Ž. Novinkou jsou recenze a anotace, upozorňující na zajímavé práce z oboru. Sborník má bohatý obrazový doprovod, podrobný jmenný rejstřík a rejstřík krycích jmen i obsáhlý seznam zkratek. ABS, Praha 2016, 1. vydání, váz., 623 stran, ISSN 2336-1387 |
