 |
Sborník s tímto číslem poprvé vychází jako recenzované neimpaktované periodikum. Škála osmi obsáhlých odborných studií, zpráv z činnosti Archivu bezpečnostních složek (ABS) za uplynulý rok i úsměvných drobnůstek z archivních fondů (např. rubrika Archivní A-Ž) je rozmanitá. Úvodní studie Michaely Zemánkové je věnována organizaci protektorátních bezpečnostních sborů na Vyškovsku v letech 1939–1945. Autorka popisuje poměry na Vyškovsku, podrobně ukazuje reformu v roce 1942, věnuje pozornost jmenovitému personálnímu složení obecní policie, početním stavům, rozmístění četnictva i perzekuci četníků. Studie je obohacena řadou fotografií. Tematicky i regionálně navazuje stať Radima Krupici, pojednávající o vývoji státně bezpečnostní složky Sboru národní bezpečnosti (SNB) na Vyškovsku od jeho vzniku v roce 1945 do roku 1960. Kromě samotného organizačního vývoje si autor všímá rovněž „očisty“ SNB v roce 1948. Další článek o situačních zprávách z poválečného pohraničí napsal Tomáš Dvořák. Na základě archivních pramenů i již vydaných edic a literatury podrobně rozebírá nálady a postoje obyvatelstva, všímá si fenoménu šeptané propagandy a zejména hodnotí situační zprávy z hlediska jejich výpovědní hodnoty. Martin Tichý ve své studii pojednává o počátcích kolektivizace v okrese Doksy. Popisuje vztah samotných zemědělců ke kolektivizaci a pozornost věnuje zejména přímým i nepřímým nátlakovým metodám, které měly vést ke vstupu obyvatel do JZD. Článek Jiřího Vymětalíka o stavbě tzv. Hitlerovy dálnice Vratislav – Brno – Vídeň v letech 1939–1942 je soustředěn na dálnici (po níž se mělo jezdit rychlostí až 160 km/h) na našem území, tj. v úseku Králíky – Mikulov, popisuje velké stavby (mosty, mimoúrovňové křižovatky), které v souvislosti s dálnicí vznikaly nebo měly vzniknout. Fondy ABS obohatily zpracovávané téma zejména o archiválie z dělnických pracovních táborů. Martin Pulec popisuje ve své studii příběh z přelomu let 1949–1950, jehož aktérem byl mj. otec známého scénáristy Jiřího Křižana – Jan Křižan. Jedná se o jeden z případů, kdy rakouské bezpečnostní složky vracely uprchlíky ze svého území zpět do Československa, ačkoliv musely tušit, jak s nimi bude naloženo. Historik Prokop Tomek mapuje životní pouť Josefa Damiana. Jde o příslušníka Státní bezpečnosti, agenta-provokatéra, nasazeného mj. do akce „Skaut“. Byl řídícím orgánem nechvalně proslulého JUDr. Vlastislava Chalupy (známého také jako „mjr. Král“ nebo agent „Maison“), který přivedl do vězení nebo na popraviště desítky lidí. Oddíl odborných studii uzavírá článek Filipa Stojaníka, věnovaný osudům politické vězeňkyně Hany Truncové. Ty ve studii vylíčil na základě archivních pramenů, ale hlavně rozhovorů s aktérkou, jejíž osudy zachytil od jejího dětství až po působení po revoluci v roce 1989. Ve dvanáctém čísle sborníku jsou dále obsaženy kratší zprávy, informace o konferencích. Sborník má bohatý obrazový doprovod, podrobný jmenný rejstřík a obsáhlý seznam zkratek. ABS, Praha 2014, 1. vydání, váz., 403 stran, ISSN 2336-1387
|
