Činnosti archivu
Archiv bezpečnostních složek vznikl dle zákona č. 181/2007 Sb. k 1. 8. 2007, přičemž reálnou činnost začal vykonávat k 1. 2. 2008. Archiv je správním úřadem se sídlem v Praze, který je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu pro studium totalitních režimů. Ředitel tohoto ústavu jmenuje a odvolává ředitele Archivu bezpečnostních složek. Obdobně jako ostatní archivy v České republice plní celou řadu úkolů, které jsou na této stránce stručně nastíněny.
A. Správa archiválií a péče o ně
Nejdůležitějším úkolem Archivu bezpečnostních složek je pečovat o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické totalitní moci, které jsou v jeho správě. K této činnosti patří pochopitelně i zpracování archiválií a vytváření archivních pomůcek, což je nezbytná podmínka pro zpřístupňování archiválií, které jsou uloženy v jednotlivých archivních souborech, široké badatelské veřejnosti. V Archivu bezpečnostních složek má správu archivních souborů na starosti 1. oddělení, které sídlí v Praze na Branickém náměstí, 2. oddělení v ulici Na Struze a 3. oddělení, které se nachází poblíž Brna. Archiv k 1. 1. 2017 spravoval 748 archivních fondů a sbírek o metráži více než 19 944 bm. Snazší orientaci v archivních souborech poskytuje průvodce po našich fondech a sbírkách. Nedílnou součástí správy archiválií je také snaha co nejlépe zabezpečit jejich fyzický stav, k čemuž lze napomoci i digitalizací. Péči o archiválie a jejich digitalizaci zajišťují kolegové z 5. oddělení.
B. Předkládání archiválií badatelské veřejnosti
Archiv bezpečnostních složek poskytuje badatelům dlouhodobě kvalitní až nadstandardní služby. Archiv ročně navštíví přes 2 000 individuálních badatelů, kteří ročně vykonají téměř 4 500 badatelských návštěv, při nichž je jim předloženo přes 40 000 inventárních jednotek. Dohledání archiválií je v Archivu bezpečnostních složek mnohdy nesnadné a často se blíží vypracování rešerše. Mnoho badatelských požadavků se zaměřuje na hledání archiválií (především svazků) k různým osobám. V tomto případě je jedinou cestou prověření dostupných dochovaných i nově zpracovaných evidencí na tzv. lustračním pracovišti, které je součástí 6. oddělení. Ročně jsou díky tomu připraveny archiválie k zhruba 6 500 osobám. Archiválie jsou předkládány ke studiu v badatelně v Praze – Na Struze nebo v badatelně Kanice u Brna. Velký počet archiválií se dnes již předkládá v digitalizované podobě. Badatelé mohou od roku 2016 využít také dálkový přístup k archiváliím pomocí aplikace eBadatelna.
C. Úřední činnosti archivu
Archiv plní mnohé povinnosti vůči ostatním českým úřadům, namátkové lze zmínit poskytování podkladů pro oddělení personální bezpečnosti a lustrací MV, které vydává tzv. lustrační osvědčení, vyhledávání archiválií nebo údajů pro Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby ČR nebo útvary Policie ČR. Nejdůležitější agendou posledních let je ovšem dohledávání podkladů a psaní odborných stanovisek dle zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, což je hlavní pracovní náplň 4. oddělení archivu, ve velké míře zaměstnává i kolegy ze všech ostatních oddělení.
D. Věda a vzdělávání v Archivu bezpečnostních složek
Výše uvedené činnosti vyčerpávají většinu kapacity zaměstnanců archivu, kteří se však ve zbylém čase podílejí na nejrůznějších vědeckých projektech, ať už samostatně, nebo ve spolupráci s jinými českými i zahraničními kolegy. Odborné články našich kolegů lze nalézt nejen ve Sborníku Archivu bezpečnostních složek, ale i v mnoha dalších publikacích. Bez práce archivářů se většinou neobejde ani příprava výstav se vztahem k období 1938-1945, které pořádá Ústav pro studium totalitních režimů i jiné paměťové instituce. Archiv také postupně rozšiřuje své vzdělávací aktivity, mezi něž patří nejen exkurze pro zájemce o prameny k naší nedávné historii, ale například i projekt geocachingu, který umožňuje vzdělávání populární formou i mimo zdi archivů a škol.