Mezinárodní den archivů 2026 na pracovišti ABS v Braníku – ohlédnutí za dnem otevřených dveří

Při příležitosti letošního Mezinárodního dne archivů připravili braničtí archiváři ve čtvrtek 11. června 2026 odpolední exkurze na své pracoviště společně s ukázkami archiválií vztahujícím se k událostem roku 1986. Ačkoliv se v porovnání s klasickým dnem otevřených dveří, který se v této době obvykle na Braníku pořádá, jednalo o akci skromnější, i tak se dvou komentovaných prohlídek od 17 a 19 hodin zúčastnilo na pětačtyřicet předem přihlášených zájemců.

Všichni příchozí se mohli před seznámením s historií Archivu bezpečnostních složek a prohlídkami jedné z restaurátorských dílen, některých depozitářů a digitalizačního pracoviště seznámit s originály archiválií nebo jejich reprodukcemi, jež je přenesly zpět do druhé poloviny osmdesátých let. Výstavka obsahovala například některé typy dokumentů reflektující různými způsoby havárii Černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986 či vyšetřovací spis k Waldemaru a Olze Matuškovým, kteří oznámili svůj úmysl emigrovat do USA v září 1986. V depozitářích pak průvodci představili vybrané části vyšetřovacího spisu zavedeného na neznámého pachatele k explozi, jež jedné říjnové noci v roce 1986 otřásla budovami Muzea dělnického a revolučního hnutí, Krajského národního výboru a Krajského výboru KSČ v Českých Budějovicích a odstartovala sérii celkem čtyř neobjasněných výbuchů z let 1986–1989 v blízkosti státních úřadů a politických institucí v různých městech. Přiblížili také úlohu československé vědecko-technické rozvědky při získávání informací o výzkumu viru, který byl v roce 1986 v rámci oficiální taxonomie virů označen jako HIV, ze Západu, odvyprávěli příběh manželů Köcherových, tajných spolupracovníků československé rozvědky zadržených a původně odsouzených v USA, kteří se vrátili do Československa 11. února 1986 v rámci mediálně sledované výměny špionů mezi Západem a východním blokem, nebo ukázali archiválie související s odhalením rezidentury československé vojenské rozvědky ve Švédsku (krycím označením „Viking“) v dubnu, respektive srpnu 1986. K vidění byly také listinné originály návrhu na sledování posledního rozloučení a pohřbu Jaroslava Seiferta z 21. ledna 1986 nebo zpráv o jeho průběhu z Domu umělců (dnešního Rudolfina) v Praze, z římskokatolického kostela sv. Markéty na Břevnově a hřbitova v Kralupech
nad Vltavou.

Po skončení exkurzí měli návštěvníci možnost zaregistrovat se do aplikace eBadatelna, podat si žádost o studium archiválií, prohlédnout si nejnovější čísla Sborníku Archivu bezpečnostních složek
a v případě zájmu si je odnést domů.

Archiváři byli po celou dobu konání akce k dispozici, aby mohli zodpovídat na všechny zvídavé dotazy. A že jich bylo!

Velké díky patří redakci časopisu Reflex za zveřejnění pozvánky, jež významně přispěla k propagaci události.

Děkujeme za návštěvu a Vy, kteří jste se nestihli na prohlídky branického pracoviště přihlásit, nezoufejte! Další příležitost prohlédnout si budovu na Branickém náměstí budete mít v sobotu 12. září, kdy se Archiv bezpečnostních složek otevře veřejnosti v rámci sousedského festivalu BRANÍK SOBĚ 2026. Budeme se těšit na viděnou!