Vyjádření ředitelky Archivu bezpečnostních složek k tvrzením z rozhovoru s Monikou MacDonagh-Pajerovou

Dne 5. prosince 2022 odvysílala stanice Radiožurnál rozhovor s nově zvolenou členkou Rady ÚSTR, Monikou MacDonagh-Pajerovou (viz https://podcasty.seznam.cz/podcast/dvacet-minut-radiozurnalu/hostem-je-monika-mcdonagh-pajerova-nova-clenka-rady-ustavu-pro-studium-totalitnich-rezimu-158209). Vzhledem k tomu, že rozhovor obsahoval celou řadu nepřesností, dovolte mi, abych je uvedla na pravou míru:

Ačkoliv paní Pajerová zmiňovala celou dobu Ústav pro studium totalitních režimů, její námitky se týkaly toho, co má na starosti Archiv bezpečnostních složek. Podotýkám, že Archiv – na rozdíl od situace v jiných postkomunistických zemích – není součástí ÚSTR, ale je samostatnou institucí – organizační složkou státu a správním úřadem. Nebudu se vyjadřovat k tvrzením, týkajícím se Ústavu pro studium totalitních režimů, předpokládám, že to učiní kolegové (prvním z nich bylo to, že „po smrti paní Kavalírové před deseti lety nebyla v Radě žádná žena“ – i na stránkách ÚSTRu je lehce dohledatelné, že Naděžda Kavalírová zemřela v r. 2017, přičemž v té době byla už delší dobu předsedkyní Rady ÚSTR PhDr. Emilie Benešová a zůstala jí až do začátku prosince 2017). Nicméně z hlediska Archivu bezpečnostních složek jsou zásadní jiné tři zavádějící výroky.

Tím prvním je stížnost na to, že ÚSTR nemá svoje sídlo a se studenty není kam chodit a co jim ukazovat. V bývalém sídle ÚSTR v ulici Siwiecova byla zasedací místnost, která sloužila k různým poradám, setkáním zaměstnanců a přijímání exkurzí a byly zde pořádány i různé workshopy a menší konference. Nyní má ÚSTR k dispozici část budovy v Braníku, s níž je příslušný hospodařit Archiv bezpečnostních složek. Součástí (zdarma) pronajatých prostor je i zasedací místnost, srovnatelná svou velikostí s tou v původním sídle. Ale hlavně – pro studenty je zajímavý zejména Archiv, který ve svých pražských budovách v Braníku a Na Struze (i na pracovišti v kanických lesích) přijímá nejrůznější exkurze z řad studentů i veřejnosti (podrobnosti jsou uvedeny na našich webových stránkách – viz https://www.abscr.cz/nabizime/exkurze-v-archivu/). Ve Výročních zprávách Archivu je lehce dohledatelné, že v roce 2021, který byl silně poznamenán covidem, jich bylo 21, ve standardním roce 2019 pak 82 (viz https://www.abscr.cz/o-nas/zpravy-o-cinnosti-archivu/). Pravidelnými návštěvníky jsou žáci a studenti z projektu „Příběhy našich sousedů“, organizovaného sdružením Post Bellum, ale i studenti z českých i zahraničních vysokých škol. Dle zájmu bývá součástí exkurze i edukační program, který vedou kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů. Je škoda, že paní Pajerová k nám se svými posluchači za celou dobu ani jednou nezamířila. Naši činnost a možnosti bádání, které skýtá nejliberálnější legislativa v postkomunistických zemích, ostatně prezentujeme i na pravidelných Dnech otevřených dveří, které Archiv pořádá od roku 2014, a v letech 2019 a 2022 i v rámci akce Na čaj do archivu, která je součástí oslav výročí 17. listopadu.

Další pasáž byla věnována tomu, že „generál Pavel požádal Ústav o svoje složky a nedostal všechno“, což paní Pajerová považuje za skandální. Tak předně – pan Pavel mohl těžko požádat Ústav, který s předkládáním archiválií nemá vůbec nic společného. Archiválie předkládá Archiv bezpečnostních složek, a to na základě zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. V něm je jasně uvedeno, komu, kdy a za jakých podmínek jsou archiválie zpřístupňovány. Jednou z hlavních zásad je, že „K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie“. To znamená, že archiválie, vzniklé v r. 1991, mohly být zpřístupněny až v r. 2021. Podrobně (a pokud možno pro laiky srozumitelně) tuto problematiku vysvětluji zde: https://www.abscr.cz/vyjadreni-reditelky-abs-ke-zpristupnovani-archivalii-vzniklych-po-31-12-1989/.

Poslední tvrzení se týkalo předkládání archiválií obecně. Posluchač mohl nabýt dojmu, že zpřístupňování archiválií (opětovně zdůrazňuji, že je má na starosti ABS, nikoliv ÚSTR) trvalo jen pět let a pak se zastavilo. Opak je pravdou. Jak už je uvedeno výše, zpřístupňování archiválií se řídí zákonem o archivnictví, takže je zcela nezávislé na tom, kdo zrovna stojí v čele ÚSTR nebo ABS. Ale podstatná změna tu je: původní potěmkinovský, fakticky nikdy nefungující „elektronický archiv“, představený pompézně na tiskové konferenci v roce 2009, byl v roce 2016 nahrazen plně funkční aplikací eBadatelna (https://ebadatelna.cz/), v niž jsou v současnosti k dispozici nejen archivní pomůcky a 8 000 000 skenů digitalizovaných archiválií, ale od 1. 11. 2022 jsou tyto skeny fulltextově prohledavatelné (díky technologii OCR najde aplikace zadaný výraz v textu všech skenů, které jsou v ní obsaženy; více informací k výhodám a nevýhodám technologie zde https://www.abscr.cz/ebadatelna/). Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že pro registraci v aplikaci není nutná ani osobní návštěva v „kamenné“ badatelně – je možné se registrovat i plně elektronickou cestou (stačí, pokud má žadatel např. elektronickou bankovní identitu).

Paní radní se zjevně stala obětí dezinformací, které líčí období let 2013 – 2022 v ÚSTR a ABS jako dobu temna a zmaru. Velmi rádi ji u nás přivítáme (jako ostatně kohokoliv jiného), aby si mohla sama učinit představu o realitě.

Doplněk k vyjádření ředitelky Archivu bezpečnostních složek k tvrzením z rozhovoru s Monikou MacDonagh-Pajerovou

Dne 12. prosince 2022 jsem obdržela e-mail ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, doc. PhDr. Ladislava Kudrny, Ph.D., v němž mi sdělil, že považuje mé vyjádření ze dne 9. 12. 2022 za nesprávné, a to konkrétně větu „Podotýkám, že Archiv – na rozdíl od situace v jiných postkomunistických zemích – není součástí ÚSTR, ale je samostatnou institucí – organizační složkou státu a správním úřadem.“ Onou samostatností jsem pochopitelně myslela samostatnost organizační – to, že Archiv je zřízen zákonem, má vlastní IČO, je – na rozdíl od Ústavu – služebním úřadem a není součástí organizační struktury žádné jiné instituce, zatímco např. ve slovenském Ústavu pamäti národa nebo polském IPN je archiv organizačně začleněn do těchto ústavů jako jejich přímá součást. Následně jsem dostala od 1. náměstka Ústavu (rovněž e-mailem) příkaz k opravě vyjádření a k jeho doplnění o tři body. Na základě výše uvedeného doplňuji své vyjádření o tuto informaci a o požadované body:

  • Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem
  • V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ředitel se považuje za služební orgán ředitele Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
  • Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.

Vzhledem k tomu, že se tyto body týkají řízení Archivu, pro úplnost dodávám ještě čtvrtý bod:

  • Ministerstvo vnitra na úseku archivnictví a výkonu spisové služby řídí odbornou činnost Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů a ukládá jim odborné archivní úkoly; ostatní archivy v jejich činnosti metodicky usměrňuje a požaduje od nich, aby se podílely na celostátních tematických soupisech archiválií.

Mgr. Světlana Ptáčníková

ředitelka Archivu bezpečnostních složek

Publikováno 14. 12. 2022 13:10