Vyjádření ředitelky ABS ke zpřístupňování archiválií, vzniklých po 31. 12. 1989

Dnes vyšel na serveru Seznam Zprávy článek, v němž figuruje dokument z roku 1990, uložený v Archivu bezpečnostních složek. V souvislosti s tím se na sociálních sítích objevily diskuse, z nichž je patrné, že ani někteří historici neznají platnou legislativu a nevědí, jakým způsobem jsou předkládány ke studiu archiválie, vzniklé po 31. 12. 1989. Dovolte mi tedy malou osvětu:

Archiv bezpečnostních složek má dle zákona 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, spravovat archiválie bezpečnostních složek, vzniklé do 15. 2. 1990 (což je datum zrušení Státní bezpečnosti). Toto datum je pochopitelně poněkud umělé – např. pro činnost federálního ani republikového ministerstva vnitra není toto datum příliš podstatné, stejně jako např. pro činnost Veřejné bezpečnosti (pro tu je důležitá až přeměna na Policii ČR, která vznikla dne 15. července 1991). Aby nebyly archivní soubory a archiválie uměle děleny dle tohoto data (tj. aby nebyla část svazku nebo celého fondu, vzniklá do 15. 2. 1990, uložena v ABS a část, vzniklá po tomto datu, např. v Národním archivu nebo v Archivu Policie ČR), spravuje Archiv i písemnosti, vzniklé po 15. 2. 1990.

U archiválií, vzniklých před 31. 12. 1989, jejichž původcem byly bezpečnostní složky bývalého režimu, nemusí být díky výjimce, formulované v zákoně o archivnictví, brán ohled na osobní údaje v nich obsažené (jejich ochrana je na tom, kdo si archiválii prostudoval). To však u archiválií vzniklých po tomto datu neplatí. Při předkládání těchto mladších archiválií platí, že

  1. Je možné předložit jen ty, které jsou starší třiceti let (tzn. jestliže odpovídáme na žádost 1. 9. 2022, sdělujeme badateli, že pokud jím požadovaný spis nebo svazek tyto mladší archiválie obsahuje, je možné mu předložit jen ty, vzniklé do 31. 8. 1992 včetně, a dále
  2. U archiválií, vzniklých po 31. 12. 1989, musí být zajištěna ochrana osobních údajů, což je v praxi řešeno většinou jejich začerněním (další možností by bylo oslovit subjekt údajů a požádat ho o souhlas se zpřístupněním těchto údajů, ale vzhledem k délce a administrativní náročnosti tohoto procesu je začernění (anonymizace) údajů pro badatele výhodnější).

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud spis obsahuje např. písemnosti z let 1984 – 1994, množina dokumentů, které žadatel dostane, postupně narůstá – tedy že záleží na tom, kdy dotyčný o spis/svazek požádal. Metodika, dle níž se Archiv při zpřístupňování těchto archiválií řídí, krystalizovala zhruba do poloviny roku 2020. Od té doby jsou žadatelé informováni, že jimi požadovaná archiválie obsahuje i tuto novější část a že mají možnost o její zpřístupnění požádat (drtivou většinu žadatelů ovšem tato novější část nezajímá, protože je pro ně důležité období minulého režimu).

Pokud něčemu z výše uvedeného nebudete rozumět, popř. pokud Vás zajímá cokoli dalšího, co s archiváliemi bezpečnostních složek souvisí, s důvěrou se na nás obraťte – velmi rádi (a hlavně se znalostí věci) Vám vše vysvětlíme.