Všichni dobří rodáci

Všichni dobří rodáci aneb případ Františka Slimáčka

V 60. letech minulého století nastal průlom v československé kinematografii. Byl vyvolán především nástupem mladé generace filmařů, absolventů pražské filmové fakulty FAMU. Zmínění mladí tvůrci přinesli do československé kinematografie progresivní způsob tvorby, který razantně rozvířil vody strnulé a primitivně ideologizované filmové produkce předešlých let v Československu. Tomuto radikálnímu proudu se začalo říkat „nová vlna“.[1]

Mezi filmové revolucionáře se řadí také režisér Vojtěch Jasný, především svým filmem Všichni dobří rodáci. Snímek byl natočen v roce 1968. Premiéru si odbyl v roce 1969, tedy v době, kdy již bylo Československo obsazeno okupačními vojsky pěti armád Varšavské smlouvy, načež byl poté v období tzv. normalizace na dvacet let uschován do trezoru pro tehdejší režim nežádoucích filmů. Snímek totiž nepokrytě kritizuje poměry na československém venkově v poválečném období 40. a  50. let, především kolektivizaci československého zemědělství a s ním spjatou stranickou regionální politiku Komunistické strany Československa.

Film je natočen na motivy událostí v malém moravském městečku Kelč, které leží čtrnáct kilometrů od Valašského Meziříčí. Byl však natáčen převážně v obci Bystré na Svitavsku a ve Sněžném u Žďáru nad Sázavou. Mezi jeho hlavní postavy patří sedlák František, kterého ztvárnil Radoslav Brzobohatý. František se bránil kolektivizaci, čímž se stal ztělesněním vzdoru vůči místní komunistické samosprávě a také příkladem pro ostatní sedláky ve městě. Z těchto důvodů se ho komunistické vedení obce potřebovalo zbavit, a proto byl zatčen. Ze snímku Vojtěcha Jasného však není jasný formální důvod jeho zatčení.

Postava byla inspirována reálnou osobou Františka Slimáčka z Kelče, který byl dne 27. října 1949 zatčen tamním Sborem národní bezpečnosti pro údajný černý obchod s masem.  Slimáček v inkriminovaném období vykonával totiž povolání pomocného řezníka v Kelči. Byl (oproti filmu) svobodný a po autonehodě se při plnění vojenské presenční služby v roce 1946 stal částečným invalidou. Nehlásil se k žádné politické straně.[2]

Po svém zatčení byl Slimáček převezen do okresní věznice ve Valašském Meziříčí, kde onemocněl. Byl proto přemístěn do veřejné nemocnice v Hranicích, odkud dne 11. listopadu 1949 uprchl (útěk byl ve filmu rovněž zmíněn). Poté se měl skrývat celé dva roky v domě svého bratra Jindřicha a jeho rodičů. [2]

V říjnu 1951 se do případu vložila Státní bezpečnost, mimo jiné také z důvodu podezření ze Slimáčkovy údajné protirežimní aktivity ve skupině „Hory Hostýnské“. Dne 31. října 1951 vydalo Krajské velitelství Státní bezpečnosti v Gottwaldově (toho času se sídlem v Uherském Hradišti) „Návrh na zatčení“ Františka Slimáčka. Následně byla dne 1. listopadu 1951 provedena v domě Slimáčkových rodičů domovní prohlídka za účelem jeho dopadení. František Slimáček byl zatčen a převezen do Uherského Hradiště, kde ještě tentýž den podstoupil výslech vyšetřovatelů Státní bezpečnosti.[2]

Ve své výpovědi Slimáček uvedl, že byl obviněn neprávem. Vypověděl, že hlavním důvodem jeho stíhání byl starý majetkový spor jeho otce s jedním z příslušníků SNB v Kelči a jeho kritika hospodaření tamějšího místního národního výboru. Částečně přiznal vinu za neoprávněné řízení a poškození vypůjčeného automobilu bez řidičského oprávnění. Při výslechu mimo jiné také zmínil, že se účastnil protinacistického odboje během druhé světové války, když byl napojen na „Nikolajovu“ partyzánskou skupinu.[2]

Vyšetřování Státní bezpečnosti neodhalilo žádnou protirežimní činnost Františka Slimáčka. Proto byl na žádost Okresní prokuratury ve Valašském Meziříčí dne 8. ledna 1952 vydán příkaz k eskortě Františka Slimáčka  do  věznice Krajského soudu v Uherském Hradišti, kde byl následující den převzat do vazby pro odpykání trestu za jeho údajnou kriminální činnost.[2]


[1]KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. Dějiny Evropy. Str. 798.

[2]ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-1151 OV; vyšetřovací spis k osobě Františka Slimáčka.