Letní fota Lídy Baarové

Když badatelé prochází vyšetřovací spis Státní bezpečnosti arch. č. V-553 LB, mohla by je při studiu napadnout píseň Franze Friedricha Grünbauma, který ve 20. letech 20. století v berlínském kabaretu zpíval: Ich hab das Fraul´n Helen´ baden sehn, v češtině se zpívalo: Já viděl Helenu v bazénu…

V obálce zmíněného vyšetřovacího spisu, vedeného od července 1952 do května 1953 Krajskou správou StB v Liberci proti českému politikovi JUDr. Jaroslavu Kratochvílovi, ministru průmyslu, obchodu a živností v letech 1940 – 1942, se dochovaly fotografie české herečky Ludmily Baarové-Babkové. V období, kdy byl Jaroslav Kratochvíl členem vlády, si byli s Lídou Baarovou blízcí. Na reversu fotografií je uvedeno datum „VII. 40“, tedy červenec 1940. V této době již měla Lída Baarová za sebou premiéru filmu Dívka v modrém (leden 1940). Později v témže roce byly uvedeny do kin další dva české filmy, v nichž ztvárnila hlavní roli: Maskovaná milenka (premiéra v říjnu 1940) a Život je krásný (premiéra v prosinci 1940 v Chocni).

Bohužel se nepodařilo zjistit, na kterém místě byly fotografie vytvořeny, ani které další dvě osoby jsou na nich zobrazeny. Ve vyšetřovacím spisu arch. č. V-553 LB se dochoval pouze průvodní dopis, který byl společně s fotografiemi odeslán v prosinci 1952 z Hlavní správy StB v Praze Krajské správě StB do Liberce, kde byl Jaroslav Kratochvíl ve vyšetřovací vazbě. Podle tohoto dokumentu mohly být fotografie příslušníky StB zajištěny v souvislosti s vyšetřováním paní Ing. Dr. Emílie Laubové-Kinské (arch. č. V-323 MV). Zajímavé je, že ani ve spisu Jaroslava Kratochvíla, ani Emílie Laubové-Kinské, není o těchto obrázcích žádná další zmínka. Nabízí se hypotéza, že vyšetřovatelé StB mohli zvažovat možnost přitížit obviněnému Jaroslavu Kratochvílovi faktem, že v době, kdy byl členem protektorátní vlády, pobýval ve společnosti Lídy Baarové, známé svými styky s významnými německými osobami. Je možné, že tento motiv nakonec nepoužili, protože Lídě Baarové nebyla prokázána kolaborace s nacistickým režimem, ani spolupráce s německými bezpečnostními složkami, a Jaroslav Kratochvíl byl v době protektorátu činný v odboji a byl i vězněn.

Pro úplnost snad můžeme ještě v závěru dodat, že proti Jaroslavu Kratochvílovi byl komunistickou justicí veden jeden z následných soudních procesů navazujících na vykonstruovaný monstrproces proti katolickým intelektuálům (1952), známý jako proces se Zelenou internacionálou (s agrárníky a lidovci) 1). Jaroslav Kratochvíl byl obviněn – vzhledem ke svým stykům s básníkem Václavem Renčem a spisovatelem Václavem Prokůpkem – z účasti na vytváření křesťansko-demokratické strany, údajně připravující státní převrat. V prosinci 1953 mu krajský soud v Liberci za údajný trestný čin velezrady vyměřil sedm let vězení; propuštěn byl až po odpykání trestu v roce 1959.

__________________________

1) Více o procesu se Zelenou internacionálou viz např. zde: ANEV, Petr: Procesy s údajnými přisluhovači Zelené internacionály. In Paměť a dějiny č. 4/2012, str. 23–34. Dostupné online.