Brigáda socialistické práce
Myšlenka Brigád práce se začala poprvé objevovat v 50. letech v Sovětském svazu, kde byla roku 1958 zřízena Brigáda komunistické práce. Na konci 50. let se u nás začaly ve větší míře objevovat hlasy „neuvědomělých lidí“, kteří nahlodávali společnost před plněním stanovených plánů a pětiletek nebo jejich překračování. Na počátku 60. let tak plně začalo docházet vedoucím činitelům ÚV KSČ, že budovatelské nadšení a nálada postupně opadává.
Vedoucí činitelé Sovětského svazu poradili ÚV KSČ, aby po jejich vzoru byla i u nás, s poněkud odlišným názvem, vytvořena pod záštitou Revolučního odborového hnutí (ROH) Brigáda socialistické práce (BSP). Dřívější formy soutěžení se totiž soustředily především na výrobu oproti BSP, které měly být soustředěny především na výchovu: „Nestačí jen socialisticky pracovat, je nutné i socialisticky žít“.
ÚV KSČ tak vyzval všechny pracující, aby se těchto brigád účastnili a zároveň vydal přísné směrnice pro stranické orgány kdy, kde a kolik BSP má být vytvořeno. Brigády měly být vytvořeny pouze v těch podnicích a závodech, kde se u pracujících předpokládala nejen pracovitost, ale i ideová spolehlivost, aby mohly být jednoznačným morálním vzorem pro ostatní pracovníky. V podnicích a závodech, ve kterých byly brigády (kolektivy) vytvořeny, proběhla ustanovující schůze, na které byl sepsán a schválen socialistický závazek, který byl následně předán vedení daného podniku k potvrzení.
Podle tehdejší terminologie bylo hnutí BSP „nejvyšší formou socialistického soutěžení“ a mělo být založeno na dobrovolnosti. V Československu se toto hnutí plně rozvinulo za normalizace a v 80. letech bylo v tomto hnutí zapojeno na 200 tisíc kolektivů, ve kterých působilo přes 2,7 milionů pracovníků.
Soutěžení trvalo celý rok, během kterého byl daný kolektiv formálně hodnocen. Kvůli délce trvání nebylo toto soutěžení určeno pro krátkodobé zaměstnance a do BSP se tak zapojovaly obvykle stabilní pracovní kolektivy. Odměnou pro dobře fungující brigádu bylo udělení odznaků či medailí BSP, nejprve bronzových následně stříbrných a zlatých. Nejvyšší formou ohodnocení byl titul Nositele řádu práce. Daný pracovní kolektiv se titulem BSP mohl chlubit zpravidla 1-2 roky. Získání odznaků bylo spojeno s oceněním jako je vyšší osobní ohodnocení či přednost při získávání podnikových rekreací.
Tyto kolektivy BSP můžeme nalézt i ve fondech územních útvarů SNB. Například ve fondu M 1-1 (II), Krajská správa SNB Hradec Králové, se nám dochovaly materiály soutěžních kolektivů Autodílny KS SNB Hradec Králové, Závodní jídelna KS SNB Hradec Králové, Skupina pomocných služeb Hospodářského odboru KS SNB Hradec Králové, TJ Rudá hvězda Pardubice, Rudá hvězda Kounov, Všeobecné oddělení Hospodářského odboru KS SNB Hradec Králové, Úklid na hospodářském odboru KS SNB Hradec Králové, Státní oblastní archiv Zámrsk, Okresní správa SNB Havlíčkův Brod, Oddělení materiálně technického zabezpečení hospodářského odboru KS SNB Hradec Králové a Stavebně ubytovací oddělení hospodářského odboru KS SNB Hradec Králové.
Z těchto archiválií můžeme vyčíst hodnocení a připomínky k jednotlivým kolektivům, jmenné seznamy členů, výkazy činnosti, osobní závazky, různá stanoviska, návrhy na udělení či propůjčení odznaků apod.