Akce Norbert

Krátce po 17. listopadu 1989 ještě nebylo vůbec jisté, zda režim proti stupňujícím se protestům nakonec nepoužije sílu. V takovém případy by byly uvedeny v život plány k zajištění speciálních bezpečnostních akcí, jako byly „Vlna“, „ Zásah“ nebo právě akce „Norbert“.

Zjednodušeně řečeno šlo o plán na zajištění osob, které z pohledu tehdejší vládnoucí garnitury představovaly ohrožení „vnitřního pořádku a bezpečnosti státu“. Měl být aktivován především v případě branné pohotovosti státu na základě Zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění ČSSR, ale mohl být nařízen i v případě, jsou-li zvýšenou měrou ohroženy svrchovanost státu a jeho socialistické zřízení.

Případná realizace akce „Norbert“ se řídila směrnicí z roku 1977, která přesně definovala skupiny osob, které měly být zajištěny, a jejich rozdělení do dvou kategorií. Osoby vyhodnocené jako nebezpečnější spadaly pod opatření „Z“, což znamenalo, že byly zadrženy, shromážděny v určeném prostoru a následně převezeny do předem určené věznice (NVÚ – nápravně výchovného ústavu). Na osoby „méně nebezpečné“ se vztahovalo opatření „P“, což znamenalo nucenou pracovní povinnost v útvarech zřízených na příslušném okrese. Vedení seznamů osob (v naprosté většině nedochovaných) spadalo do působnosti okresních (obvodních) správ SNB.

Dokumentace k akci „Norbert“ uložená v Archivu bezpečnostních složek obsahuje mimo již zmíněné směrnice také např. vzory tiskopisů, seznam věznic pro zajištění osob „Z“ a velkoformátovou mapu ČSSR. Na ní jsou zakreslena stanoviště zvláštních skupin při jednotlivých útvarech SNB (v sídlech okresů), které byly vytvořeny výhradně pro účel realizace akce „Norbert“ a odpovídaly za její průběh. Mapa také ukazuje shromaždiště pro osoby v kategorii „Z“ a svozové trasy do určených věznic.