Novinky v eBadatelně

Archiv bezpečnostních složek (ABS) zpřístupnil při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války v eBadatelně soubor dokumentů týkajících se poúnorové perzekuce několika významných osobností druhého odboje.

Vojenský velitel Pražského povstání, brigádní generál Karel Kutlvašr, byl za účast v odbojové organizaci řízené provokací 5. oddělení Hlavního štábu Ministerstva národní obrany, odsouzen na doživotí (viz vyšetřovací spis arch. č. V–5604 MV). Vyšetřovací spisy arch. č. V–5750 MV a arch. č. V–1856 PL dokumentují vykonstruovaný politický soudní proces s armádním generálem Karlem Janouškem a společníky. Jediný československý občan povýšený do britské hodnosti leteckého maršála byl zatčen při vyprovokovaném útěku za hranice a za mřížemi strávil dvanáct let. Badatelé se mohou seznámit rovněž s osudem majora Jaromíra Nechanského, velitele paraskupiny Platinum. Čtyřčlenná odbojová skupina vyslaná v únoru 1945 do protektorátu z Londýna, významně zasáhla do příprav Pražského povstání. Statečný voják skončil spolu se svým přítelem, nejmladším členem povstalecké České národní rady Veleslavem Wahlem, za protikomunistickou odbojovou činnost v roce 1950 na popravišti (vyšetřovací spisy arch. č. V–5443 MV a arch. č. V–1361 CB).

Pravomil Raichl se aktivně zapojil do boje proti nastupujícímu komunistickému režimu už po válce, kdy navázal kontakt s americkými zpravodajci v Německu. Vězeň gulagu a pozdější příslušník československé zahraniční armády na Východě, vyznamenán třemi válečnými kříži, byl v květnu 1948 odsouzen v tzv. mostecké aféře původně k trestu smrti. Z nechvalně proslulé věznice Leopoldov, kde si odpykával doživotí, se mu podařilo počátkem roku 1952 spolu s dalšími pěti spoluvězni uprchnout, a po několika týdnech překročil hranice do tehdejší Německé spolkové republiky (vyšetřovací spis arch. č. V–6566 MV).

Legendární větou „Je sechs hodin“ zahájil hlasatel Českého rozhlasu Zdeněk Mančal 5. května 1945 Pražské povstání. Oslavovaný hrdina, který se po osvobození angažoval v Československé straně národněsocialistické, se stal nepohodlným nově vznikajícímu lidově demokratickému zřízení. Hned po únoru 1948 musel rozhlas opustit a pracoval jako zemědělský dělník. Po odsouzení ve vykonstruovaném procesu strávil tři roky v komunistických věznicích a trestaneckých pracovních táborech (arch. č. V–5621 MV a arch. č. V–6381 MV).