Želiv

Tento měsíc uběhlo přesně 75 let od akce StB, která vedla k likvidaci klášterů – akce K. Ve dvou etapách, v noci ze 13. na 14. dubna a ve dnech 27. a 28. dubna 1950, bylo v celém Československu násilně uzavřeno 219 řeholních domů a více než 2300 řeholníků odvezeno do centralizačních a internačních klášterů.

Součástí plánů akce K byla rovněž přeměna premonstrátského sídla v Želivi na internační klášter s přísnější ostrahou. Na toto místo komunistická mašinérie umisťovala zejména představené řádů a kongregací, ale také některé vybrané řeholníky a světské kněze, které považovala za zvlášť nebezpečné. Velká část internovaných osob následně skončila ve vyšetřovacích vazbách StB a poté věznicích. Tuto smutnou úlohu jakéhosi pracovního tábora hrál želivský klášter od dubna 1950 do dubna 1956, kdy byla poslední část řeholníků, již se mocenský režim zdráhal propustit, převezena do Králík ve východních Čechách.

V Historickém fondu Státní bezpečnosti se ve svazku arch. č. H-394 dochovalo několik unikátních fotografií, které vznikly v dubnu a v srpnu 1951 rukou františkánského kněze Inocence Františka Kubíčka. Pořídil je aparátem značky Mikroma, který mu byl do kláštera dopraven tajně přes různé poslíčky, mezi nimiž byla i katechetka pražské farnosti spravované františkány na Spořilově Filomena Tvrdá. František Kubíček zaznamenával fotoaparátem práce na polích během žní, dále dokumentoval život uvnitř internačního kláštera a na jeho zahradě. Celkem použil dva filmy.

Fotografie a aparát se dostaly z internačního kláštera, v němž StB zavedla kontrolu přicházejících a odcházejících poštovních zásilek, opět tajně. Nejen tyto soubory fotografií, ale i tajné předávání korespondence bez cenzury vedlo k rozsáhlému zatýkání jak uvnitř kláštera, tak mimo jeho zdi. Kromě již zmíněné Filomeny Tvrdé se na předávání dopisů a dalších věcí podílel např. zahradník želivských premonstrátů Antonín Blažek, hostinská ze Želivi Anna Válová, místní učitelka Božena Píchová, strojní zámečník státního statku v Temechově Josef Prokop a řada dalších lidí v okolí kláštera i v Praze. Slabými články těchto poslíčků byly zahradník Antonín Blažek a kuchařka internačního kláštera Antonie Kordovská. Ve svazku arch. č. H-374 se dochovalo velké množství agenturních záznamů s uvedeným zdrojem „Kuchta“. Tento svazek s arch. č. 3499 CB byl veden k Antonii Kordovské. V archivním protokolu Krajské správy SBN České Budějovice je evidován sice bez uvedení jejího data narození, ale vzhledem k dochovaným archiváliím ve svazku arch. č. H-374 se zcela bez pochyby jedná o totožnou osobu. Svazek, který na ni byl zaveden s krycím názvem „Kuchta“, se nedochoval, byl zničen dne 6. 11. 1963. V archiváliích, které máme k dispozici, jsou však indicie o tom, že k tajné spolupráci byla Kordovská donucena poté, co zahradník Antonín Blažek na ni při výslechu poukázal jako na kurýra. Kuchařka Antonie Kordovská musela přinášet veliteli oddělení StB v Želivě Aloisi Pokornému korespondenci i filmy. Ten dopisy kopíroval, filmy nechal vyvolat a podle svého rozhodnutí je buď zabavil nebo některé z nich nechal projít přes další poslíčky ke konečnému adresátovi.

V roce 1953 proběhly dva soudní procesy, ve kterých bylo odsouzeno celkem 21 osob. Mezi nimi byl nejen františkán Inocenc František Kubíček, ale i např. provinciál redemptoristů František Suchomel nebo inspektor salesiánů Antonín Dvořák a řada dalších řeholníků. Odsouzena byla i katechetka Filomena Tvrdá, hostinská Anna Válová, učitelka Božena Píchová a dalších 10 křesťanských laiků, kteří řeholníkům pomáhali.