Vstřícné sledování

Název článku, věnovaného další vybrané archiválii z fondů Archivu bezpečnostních složek, by snad mohl na první pohled navozovat zdání atmosféry přátelského dohledu nad sledovanou osobou. Ve skutečnosti se jedná o terminus technicus, který používali příslušníci Správy sledování, aniž by u toho projevovali vstřícné úmysly, jak je běžně chápeme.

Vstřícné sledování je označení pro jeden ze dvou základních taktických postupů při sledování vybrané osoby, tzv. objekta. Na vysvětlenou dodáváme, že Státní bezpečnost důsledně skloňovala ve svých písemných záznamech a pravděpodobně i v běžné řeči podstatné jméno „objekt“ podle rodu mužského životného, aby bylo možné jazykově odlišit objekt – lidskou bytost od objektu neživé povahy, např. budovy, sledované organizace, nebo pravidelné či jednorázové akce.

Podle Směrnice o činnosti útvarů sledování Státní bezpečnosti se sledování uskutečňovalo tzv. doprovodným a tzv. vstřícným sledováním. Vstřícné sledování umožňovalo získat kontrolu nad činností sledované osoby prostřednictvím předem připravených předsunutých sledovačů, kteří byli rozmístěni v předpokládaném směru jejího pohybu. Buď se sledovači pohybovali napřed po trase (tzv. vstřícné sledování pohyblivé), nebo čekali na stálých (odkrytých či utajených) místech zvaných stojky (tzv. vstřícné sledování statické). Stejně jako u sledování doprovodného se i v tomto případě používaly různé metody (tzv. trasové, etapové a prostorové sledování). V praxi pak záleželo na konkrétních podmínkách, postupy a metody se kombinovaly.

Potřebnou praxi, ale také zpětnou vazbu získali příslušníci 4. odboru IV. správy FMV (krycí název pro Správu sledování) mj. v rámci sledování kolegy z I. správy FMV (Hlavní správa rozvědky). Tento cvičný objekt s krycím jménem „TIM“ byl sledován ve vymezeném období celkem šestnáctkrát. On sám pak podával zpětné zprávy a hodnotil práci kolegů ze sledovačky. Protože jejich práci kritizoval a současně ani sledovačka nehodnotila jeho chování jako zcela profesionální, bylo rozhodnuto hlouběji prozkoumat postupy obou stran a jejich vyhodnocení pak vydat v Informačním  bulletinu IV. správy SNB.

Fotografie, které se v bulletinu dochovaly, měly doložit význam vhodného maskování sledovačů a zároveň zdůraznit důležitost správného využití předem získaných informací, které umožnily se s předstihem  na vstřícné sledování připravit. Objekt TIM byl sledován ze svého bydliště po celou cestu k zubaři a zpět. Sledovači se úspěšně maskovali jako montér, lesník, motocyklista, příslušník SNB a těhotná žena (viz foto). TIM po celou cestu svoje okolí průběžně kontroloval, ale maskování sledovačů bylo tak zdařilé, že sledování vůbec nezaznamenal.

Zdroj: fond A 25 (Správa sledování SNB) i. j. 1016;  Sledování, roč. 1976, číslo 2, Vhodné a včasné použití maskovacích prostředků na akci (4. odbor IV. správy F MV Praha).