Tajný úkryt v automobilu

Odchod do exilu z politických důvodů, popřípadě emigrace z důvodu osobní nespokojenosti s úrovní životních podmínek ve vlasti nebyl za minulého režimu ničím výjimečným. Ne vždy ale byly tyto skutečnosti pro emigraci, respektive ilegální přechod hranic, hlavní motivací, o čemž svědčí i následující, poněkud kuriózní, případ.

Před téměř 60 lety, dne 14. 6. 1965, byli na hraničním přechodu Rozvadov při celní a pasové kontrole zadrženi pan Lutz H. – státní příslušník demokratické Spolkové republiky Německo (SRN) a slečna Ursula P. – státní příslušnice socialistické Německé demokratické republiky (NDR). Lutz H. se totiž pokusil svou snoubenku tajně přepravit přes území Československé socialistické republiky (ČSSR) do SRN ukrytou v pro tento účel speciálně upraveném prostoru za zadním sedadlem osobního vozu Opel Kapitän.

Jak vyplývá z vyšetřovacího spisu arch. č. V-2811 PL uloženém ve sbírce Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), v uvedeném případě šlo o ilegální přechod hranic „ze zoufalství“, neboť motivací obou jmenovaných pro tento – v tehdejší době – „trestný čin opuštění republiky“[1] byla touha po sňatku a společnou cestou životem. Vzhledem k tehdejšímu politicko-geografickému uspořádání Německa nebylo Ursule P. povoleno, i přes opakované žádosti obou, ani legálně vycestovat za svým snoubencem z NDR do SRN, ani s ním uzavřít sňatek. Nezbyla jim tedy jiná možnost než jít cestou zakázanou i za cenu risku pravděpodobného postihu ze strany československých úřadů.

Skrýš, kterou Lutz H. za tímto účelem ve svém voze vlastnoručně vybudoval, popsal při jednom z výslechů následovně: „Celý úkryt ve shora uvedeném úkrytu jsem ve svém vozidle udělal jen s těmito nástroji: s vrtačkou, s pilkou na železo, kladivem, šroubovákem a nůžkami na plech. Velikost slečny P. jsem měl a mám v oku  a podle této jsem si udělal vzor z papíru a podle toho jsem úkryt vybudoval. Pokud se týká otvorů pro hlavu a nohy v blatníku, to jsem vystřihl nůžkami na plech, ohnul a vyložil pěnovou hmotou a takto jsem vybudoval potřebný úkryt. Nepoužil jsem žádného dalšího nástroje, jako je autogen, poněvadž bych při použití takového nástroje zničil celou karoserii, poněvadž tato je z poměrně tenkého plechu. Celý tento úkryt jsem budoval v garáži, kde mám své auto. Tento úkryt jsem budoval po pracovní době a po dobu budování tohoto úkrytu mě nikdo při mé práci neviděl a také jsem o své práci nikomu nic neříkal.“

Bohužel i přes veškeré vynaložené úsilí Lutze H. byla skrýš příslušníky Pohraniční stráže odhalena a oba snoubenci byli okamžitě zadrženi a následně vzati do vazby. Odsouzeni pak byli k sedmi měsícům (Lutz H.) a k šesti měsícům (Ursula P.) odnětí svobody nepodmíněně. (Jednalo se o tresty na dolní hranici trestní sazby, která pro tento typ provinění činila 6 měsíců až 5 let.) Dále byl Lutz H. potrestán propadnutím doličného předmětu – automobilu – státu a samozřejmě byli oba po odpykání trestu vyhoštěni.

ZDROJ:

Archiv bezpečnostních složek, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V): arch. č. V-2811 PL

[1] U Lutze H. kvalifikován jako „trestný čin pomoci při opuštění republiky“, u Ursuly P. pak jako „trestný čin pokusu o opuštění republiky“.