„Tady ᐯ Praze je úplný klid“

Říjnové události v sousedním Polsku a Maďarsku představovaly nebezpečí také pro československý komunistický režim, a to zejména v okamžiku, kdy společenské napětí v Maďarsku vyústilo 23. října v ozbrojené povstání. Následující den byl vydán Tajný rozkaz ministra vnitra Rudolfa Baráka č. 105/1956 nazvaný „Bdělost a akceschopnost součástí MV v souvislosti s událostmi v Polsku a Maďarsku“, který nařizoval vedle pohotovosti všech bezpečnostních složek na Slovensku také získávání „signálů a zpráv o nepřátelských záměrech“ v souvislosti s děním v sousedních zemích všemi operativními prostředky.[1]

Poznatky získané na základě tohoto rozkazu byly později uloženy do svazku arch. č. H-669 v Historickém fondu Státní bezpečnosti. Tento svazek, či spíše tzv. volný materiál, obsahuje vedle výše uvedeného rovněž směs různých dokumentů vztahujících se k polským a maďarským událostem z podzimu 1956. Archiválie je tak zajímavým svědectvím o náladách a rozpolcených názorech obyvatel Československa ovlivňovaných masivní propagandou KSČ na dění v sousedních zemích. „Tady v Praze je úplný klid. Tady nikomu nedovolíme, aby se něco stalo jako v Budapešti. Tam je to z 80 % zničené a blbci nedosáhli ničeho…“ sdělil koncem října Josef T. z Prahy svému příteli z Pardubic. Naproti tomu nejmenovaný pražský student viděl v polských a maďarských událostech příležitost i pro aktivizaci československých studentů: „U nás v Praze na vysokých školách vydal proto ÚV KSČ příkaz, lépe řečeno zákaz odjezdu komunistů mimo Prahu. Neděje se sice dosud nic, ale kdyby se něco stalo, šli bychom do toho.“ Jan Š. v pražské vinárně pak vykřikoval: „Těmato rukama je budu škrtit. Mám doma zbraně, já jim ukážu!“ Zachycená sdělení obsahují rovněž obavy o vlastní bezpečnost: „Je zde ovzduší jak nabité elektřinou, velká pohotovost (…). Komudíry mají plno strachu přes to, že celý národ jde s nimi. Nepřijedu-li, budete vědět, že se něco děje,“ dozvídá se Josef Ch. z Chotěboře od své švagrové.

Vedle těchto informací obsahuje archiválie rovněž hlášení Vojsk ministerstva vnitra o potřebách jednotek rozmístěných na Slovensku či přehledy zpráv budapešťského a varšavského rozhlasu. V neposlední řadě jsou v archiválii uloženy dokumenty vztahující se ke spolupráci ministerstev vnitra Československa a Maďarska. Jedná se například o požadavky maďarské strany na pomoc s vybavením reorganizovaných bezpečnostních složek operativní technikou, zbraněmi nebo obušky po nástupu Kádárova aparátu. Jednání o dodávkách materiálu, kterého se zúčastnil maďarský ministr vnitra a za československou stranu náměstek ministra vnitra společně s náčelníkem IX. správy MV, se uskutečnilo v lednu 1957. Patrně z této doby pocházejí rovněž nedatované fotografie bojem poničené Budapešti.

Další zajímavostí, kterou svazek arch. č. H-669 disponuje, je výtisk stranického deníku Maďarské strany pracujících Szabad Nép z 29. října 1956, informující mj. o zrušení tajné policie ÁVH (Államvédelmi Hatóság). Samotný deník již několik dní před vypuknutím ozbrojeného povstání zařadila Komunistická strana Slovenska na seznam podezřelých tiskovin.[2]

Na závěr je třeba dodat, že výše uvedený svazek představuje pouze jednu z řady dochovaných archiválií v Archivu bezpečnostních složek, které se vztahují k dramatickým událostem v Polsku a Maďarsku v roce 1956.

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek, Historický fond Státní bezpečnosti (H), arch. č. H-669.

[1] ABS, fond Organizační a vnitřní správa Federálního ministerstva vnitra, III. díl (A 6/3). Tajný rozkaz Ministra vnitra č. 105/1956.

[2] IRMANOVÁ, Eva. Československo a revoluce v Maďarsku v roce 1956. Moderní dějiny 1/2019, s. 230–231.