
Satira
Archiv bezpečnostních složek spravuje Historický fond Státní bezpečnosti, do kterého byly od poloviny 70. let minulého století ukládány archiválie významné z hlediska historie státu a dokumentace činnosti čs. kontrarozvědky. Zároveň měl být tento fond komunistickým režimem propagandisticky využíván. Mezi jinými archiváliemi v něm nacházíme pod arch. č. H-123 také objektový svazek vedený k Divadlu československé armády. Tímto názvem se v červnu 1950 přejmenovalo známé pražské Divadlo na Vinohradech.
Objektový svazek arch. č. H-123 zachycuje proměnu vinohradského divadla v letech 1951–1954 ve vojenský útvar, kterému měla odpovídat i budoucí volba repertoáru. Divadelní představení měla osvětově působit k obraně státu a marxisticko-leninské ideologie. Do svazku byly tehdejší VI. správou MV, tedy útvarem Vojenské kontrarozvědky Ministerstva vnitra, zakládány různé písemnosti, které dokumentovaly vznik nového uměleckého souboru. Stávající herci a herečky, ale i další zaměstnanci divadla buď odešli sami, nebo po kádrových prověrkách museli divadlo opustit a hledat živobytí jinde. Ředitel Jiří Frejka byl vystřídán „velitelem divadla“ – jak je nazýván v objektovém svazku – plk. Františkem Prčkou. Jsou zde také drobné zmínky o Jiřině Štěpničkové a jejím pokusu o emigraci. V divadle měli zůstat pouze „prověření a spolehliví soudruzi“. To, že to tak nebylo, však dosvědčuje existence tohoto objektového svazku.
Svazek popisuje případy, kdy členové uměleckého souboru projevili nejen svůj negativní vztah ke komunistické, totalitní vládě, ale i smysl pro humor. Například v červnu 1951 někdo v divadle popsal plakáty s nápisem: „Hlasuji pro mír!“, pod které někdo dopsal slova „Proč?“, „Ne“, „Hovno“.
Rovněž se zde vyšetřovala kauza, kdy se v programu k premiéře divadelní hry „Mladá Garda“ zinscenované podle románu Alexandera Fadějeva objevila tisková chyba. „Mladá Garda“ byla druhým představením Divadla čs. armády a její premiéra proběhla 6. listopadu 1951. Část věty v programu, která měla začínat slovy: „Bojovná, tvořivá síla bolševiků, jejich mravní ryzost, sovětské vlastenectví, …“ byla tiskovou chybou upravena na text: „Bojovná, tvořivá síla bolševiků, jejich mravní ryzost, sobecké vlastenectví, …“.
Asi nejvtipnějším počinem projevu nesouhlasu s režimem v tomto divadle byl sešit s básničkami, kterými neznámý autor karikoval prezidenta, jeho manželku a členy vlády. Výbor z této výstižné politické satiry publikujeme jako archiválii měsíce. Básničky byly vhozeny do poštovní schránky k bytu Aleše Podhorského, divadelního režiséra a uměleckého šéfa divadla v letech 1950–1951, který je předal kádrovému zástupci Františka Prčky, Antonínu Štrofovi. Ten je v březnu 1952 odevzdal StB.
Z návrhu na uložení svazku do archivu, sepsaného v únoru 1956, se dozvídáme, že autora básniček, ani případné další autory nápisů a dalších projevů nespokojenosti s komunistickou vládou v tomto divadle StB nikdy nedopadla.
Pro úplnost už jen dodáváme, že digitální reprodukce objektového svazku arch. č. H-123 vedeného k Divadlu čs. armády je plně přístupná pro registrované badatele v naší aplikaci eBadatelna.














