Reprodukce kreseb

Měsíc květen byl v době komunistického Československa v některých letech spojen s udílením amnestie. Obvykle probíhala při příležitosti výročí osvobození Československa (1955, 1957, 1960, 1962, 1965), ale preambule k amnestii mohla uvádět i jiné důvody, např. v květnu 1953 to bylo březnové úmrtí prezidenta Klementa Gottwalda. Ačkoli její iniciování si československý mocenský aparát dovolil až po Berijově amnestii v Sovětském svazu v březnu 1953. Vyhlášení amnestie se nevztahovalo vždy i na politické vězně. Např. v roce 1955 byly z udělení milosti vyloučeny osoby odsouzené za velezradu (§ 78 tr. z.), sabotáž (§ 84 a 85 tr. z.) a vyzvědačství (§ 86 a 87 tr. z.) a za obdobné činy podle dřívějších zákonů, což byly obvyklé trestné činy uvedené na rozsudcích politických vězňů.

Život v nápravných zařízeních totalitního Československa byl zvláště v 50. letech 20. století velice krutý. Hlad, mizivá lékařská péče, špatné hygienické podmínky, vyčerpávající fyzická práce, tvrdá kázeňská opatření. Trvalou frustraci také přinášela přeplněnost věznic a stálý kontakt osob různého sociálního původu, rozdílného věku i vzdělání, a rovněž odlišné důvody, pro něž se v nápravném zařízení ocitly.

Pro květen jsme vybrali jako archiválii měsíce fotografické reprodukce kreseb vězeňského života.^[1] Bohužel neznáme autora a ani bližší okolnosti vzniku těchto obrázků. Podle vyznačeného data 24. 12. 1955 a místa Ilava na jedné z nich se můžeme domnívat, že autor (v roce 1955 byla Ilava věznicí pro muže) pravděpodobně pobýval v tomto nápravném zařízení pro politické vězně na Slovensku. Jeho totožnost se však nepodařilo zatím z dochovaných archivních pramenů odhalit.

Přesnější informace však máme o způsobu, jakým vznikly samotné reprodukce kreseb objektivem příslušníků StB. Na přelomu roku 1964 a 1965 a v červenci 1965 navštívil Československo Wallace Felt Toronto. Tento Američan vedl na našem území od roku 1936 českou misii Církve Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů (mormonů). Z Československa musel odejít před nacisty a později, když se po válce vrátil, i před komunisty. Stále se však snažil o souhlas čs. úřadů k působení církve v Československu a se členy církve udržoval korespondenční kontakt. Na přelomu roku 1964 a 1965 se mu podařilo získat vstupní vízum a navštívit Karlovy Vary, Plzeň a Prahu. Když se 8. ledna 1965 ubytoval v hotelu Continental v Plzni, odešel večer i se svou ženou, která ho doprovázela, na návštěvu ke svým souvěrcům. V té chvíli příslušníci plzeňské StB provedli tajnou technickou prohlídku, označovanou v archiváliích pod krycí značkou G-9, během níž objevili a fotograficky zdokumentovali i kresby vězeňského života. Jak se dostaly do rukou Wallace F. Toronta zůstává rovněž záhadou. Je zřejmé, že mu je musela předat nějaká osoba zde v Československu, ale bližší okolnosti předání se nepodařilo dohledat.

Pro úplnost snad jen lze ještě dodat, že v červenci 1965 při druhé návštěvě Československa byl Wallace F. Toronto ze země vyhoštěn.^[2]

[1] ABS, Historický fond Státní bezpečnosti (H): arch. č. H-185.

[2] ABS, fond Sekretariát náměstka ministra vnitra plk. Jindřicha Kotala (A 5): inv. j. 731.