Pod dohledem archanděla

Negativy nebo fotografie dochované ve fondech Správy sledování nezachycují jen osoby, tzv. objekty, které sledovala prostřednictvím svých příslušníků Státní bezpečnost, ale mimoděk zachycují také ulice měst, domy, parky nebo umělecké památky. Poblíž jedné z nich, u pravoslavného kostela sv. archanděla Michaela v zahradě Kinských, se v minulosti nacházela tzv. mrtvá schránka.

Kostel sv. Michaela se jistě v průběhu let stal němým svědkem mnoha událostí, jedna z nich je však dokonce zaznamenána v Informačním bulletinu IV. správy SNB (krycí název pro Správu sledování). Článek s názvem Použití nástrahových prášků jako jedné z kriminalistických metod zachycuje zkušenosti příslušníků StB z cvičné akce při sledování muže (svého kolegy), tzv. objekta, který v parku pod petřínskou rozhlednou obsluhoval mrtvou schránku. Těžko říci, zda si někdo ze zúčastněných byl vědom, že sv. Michael je patronem policistů.

Schránka byla umístěna ve zdi poblíž kostela tak šikovně, že nebylo možné z nedalekých keřů, ani přímo z kostela, kde se sledovači také ukrývali, vidět, jak přesně s ní objekt manipuluje. Proto bylo rozhodnuto použít tzv. nástrahový prášek, který nebyl pouhým okem patrný, avšak po doteku ho bylo možné nasvícením pomocí ultrafialového světla detekovat. Nástrahovým práškem nebyla ošetřena pouze plechovka uložená v mrtvé schránce, ale také zeď v její blízkosti. Když „objekt“ přišel obsah schránky ke kostelu vyzvednout, stál zády k sledovačům. Na ruce si místo rukavic nasadil igelitový pytlík. Po zkontrolování schránky pytlík sice i s plechovkou zahodil, ale StB jej vypátrala a našla na něm právě stopy nástrahového prášku. Cestou od mrtvé schránky byl cvičný objekt tzv. realizován, dnes bychom řekli zatčen. Igelitový pytlík se stopami nástrahového prášku StB použila jako důkazní materiál.

Karpatský chrám svatého archanděla Michaela, který posloužil jako úkryt příslušníkům Správy sledování, se na svoje místo na pražském vrchu Petřín dostal po dvojím stěhování. Poprvé, rozebraný na jednotlivé části, putoval z podkarpatské obce Velké Lúčky v roce 1793 do obce Medvedovce u Mukačeva. Do zahrady Kinských na smíchovské straně Petřína byl převezen vlakem v roce 1929 z Podkarpatské Rusi při příležitosti oslavy 10. výročí jejího připojení k Československu po první světové válce. Pražané ho po jeho sestavení a slavnostním předání mohli obdivovat jako součást sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.

Pozornost tento dřevěný kostel budil u kolemjdoucích i v současnosti. Americký fotograf Jeffrey Martin ho nafotil na podzim roku 2020. Z tisíce snímků sestavil 3D fotografický model kostela. Když chrám nedlouho poté 28. 10. 2020 vyhořel, staly se tyto snímky, které Martin poskytl, cenným podkladem při plánované rekonstrukci.  V bulletinu Sledování, roč. 1972, číslo 2, i. j. 1005 A 25 (Správa sledování SNB) se rovněž jedna fotografie dnes bohužel vyhořelého kostela dochovala.

Zdroj: ABS: Sledování, roč. 1972, číslo 2, i. j. 1005 A 25 (Správa sledování SNB), Použití nástrahových prášků jako jedné z kriminalistických metod