Pálení v Kanicích
Pracoviště Archivu bezpečnostních složek v Kanicích u Brna se v revolučních dnech roku 1989 dostalo díky sdělovacím prostředkům do povědomí veřejnosti v souvislosti s nechvalně proslulými „divokými skartacemi“ písemností Státní bezpečnosti. V objektu současného archivu totiž od druhé poloviny 80. let sídlil odbor automatizace Krajské správy SNB Brno (tedy výpočetní středisko) a 2. oddělení VI. odboru Správy Státní bezpečnosti Brno (prověrka korespondence).
Dne 8. prosince 1989 získali zástupci Občanského fóra a stávkového výboru studentů neoficiální cestou (údajně od občanského pracovníka KS SNB Brno) informaci, že v lesích u obce Kanice (okr. Brno-venkov) jsou před budovou ministerstva vnitra páleny písemné materiály Státní bezpečnosti. Na základě jednání s náčelníkem Krajské správy SNB v Brně plk. Josefem Šobáněm byl prošetřením celé záležitosti pověřen vyšetřovatel inspekce náčelníka KS SNB Brno mjr. Pavel Babáček, který téhož dne v pozdních odpoledních hodinách dorazil spolu s techniky na místo. Za účasti studentů a představitelů OF, dokumentujících společně se zpravodajským štábem Československé televize ještě před jejich příjezdem torza likvidovaných dokumentů, provedli příslušníci výjezdové skupiny ohledání spáleniště před objektem KS SNB a následující den odebrali 9 vzorků popela a spálenin k vypracování expertizy Kriminalistickým ústavem VB Praha. S výsledky šetření byla veřejnost seznámena dne 12. prosince 1989 na besedě vedení KS SB Brno se zástupci brněnských studentů a OF za účasti sdělovacích prostředků.
Dne 14. prosince 1989 uveřejnil deník Mladá fronta článek s názvem Tajemství mizí u „táboráku“. Redaktor Jindřich Filo zde dává do spojitosti s „případem Kanice“ tragickou dopravní nehodu v brněnské ulici Rokytova, ke které došlo ve večerních hodinách dne 8. prosince 1989. Řidič služebního vozu SNB pprap. Miloš V. vjel z blíže nezjištěných příčin do protisměru a čelně se střetl s jiným osobním vozem. V něm zahynul řidič a další dva spolujezdci (včetně jednoho dítěte) byli zraněni. Během vyprošťování měl zraněný příslušník KS SNB Brno prohlásit, že „od rána jezdil do Kanic s materiály a je unaven“. Vedení brněnské krajské správy SNB dané tvrzení kategoricky popíralo. Řidič služebního vozu byl podle oficiální verze pouze vyslán služebními funkcionáři KS SNB pro technika odboru kriminalistické techniky a expertíz, který měl jako specialista-fotograf provést fotodokumentaci materiálů likvidovaných před objektem MV v katastru obce Kanice.
Jak vyplývá z dochovaného inspekčního vyšetřovacího spisu, uloženého v Archivu bezpečnostních složek[1], šetřením a vyhodnocením nalezených zbytků písemných materiálů bylo zjištěno, že v týdnu od 4. do 8. prosince 1989 pálili na uvedeném místě:
- pracovníci Oblastního odboru Správy Státní bezpečnosti (územní pracoviště rozvědky) sešrotované materiály nevyužitelné pro další operativní práci
- pracovníci odboru automatizace KS SNB neutajované písemnosti (výpisy evidence motorových vozidel, pokusné tisky akce Exploze, týdenní plány provozu výpočetní techniky, výpisy z referenčního psacího stroje počítače, měsíční výpis práce na počítači Videoplex, rozmnožovací blány, uhlové papíry apod.)
- pracovníci 2. oddělení VI. odboru Správy Státní bezpečnosti KS SNB Brno (ve spisu se uvádí, že toto oddělení ukončilo v listopadu 1989 dle pokynu federálního ministra vnitra svou činnost) nepotřebné písemnosti osobního charakteru, pomocné písemnosti, písemnosti ze ZTÚ (zpravodajsko-technický úkon) NÁKUP a DOVOZ a karty ze ZTÚ NÁKUP
Vyšetřování také prokázalo, že požářiště opakovaně v minulosti využívaly ke skartaci nepotřebných písemných materiálů vedle pracovníků odboru automatizace i jiné útvary Krajské správy SNB Brno a pravděpodobně rovněž civilní organizace.
V usnesení inspekce náčelníka KS SNB Brno ze dne 29. prosince 1989 vyšetřovatel konstatoval, že sice „nedošlo k vyzrazení státního ani služebního tajemství, nicméně způsob ničení těchto materiálů takovým způsobem bez opatření k zabránění přítomnosti nepovolaných osob byl v rozporu s pokynem FMV i vedení KS SNB“. Z tohoto důvodu náčelník KS SNB Brno propustil ze služebního poměru náčelníka VI. odboru Správy Státní bezpečnosti pplk. Karla Belatku a jeho zástupce spolu s dalšími pracovníky VI. odboru kázeňsky potrestal. Jelikož však nedošlo ke spáchání trestného činu či přečinu, byla celá záležitost podle § 159/1 trestního řádu odložena.
[1] ABS, f. Krajská správa SNB Brno, vyšetřovací spis ČVS: KS 106/IN – 89: Pálení materiálů v objektu odboru automatizace KS SNB Brno v Kanicích, nezpracovaný materiál (přír. č. 4722/09, balík č. 25).
