Od velitelství stanice SNB k okrskovým zmocněncům

V souvislosti s koncem války a politickými změnami v Československu se hojně hovořilo o potřebě vytvoření nového bezpečnostního aparátu, který by nahrazoval dosavadní systém. Dne 17. dubna 1945 byl na 4. schůzi vlády přijat návrh ministra vnitra Václava Noska o Hlavních zásadách výstavby nového bezpečnostního aparátu. Nová organizace Národní bezpečnostní služby (NBS) se měla skládat ze tří složek (uniformovaného sboru NBS – bývalé četnictvo a policie; pohotovostního sboru a neuniformovaného sboru NBS). Výnosem MV byl název Národní bezpečnostní služby dne 2. června 1945 přejmenován na Sbor národní bezpečnosti (SNB).

Dne 11. července 1947 došlo k vydání první kodifikace zákona č. 149/1947 Sb. o národní bezpečnosti. Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 se jevilo opět nutné upravit pravomoci a kompetence bezpečnostního aparátu. V prosinci toho roku byly vydány dva zákony. Jedním z nich byl zákon č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení a druhým zákon č. 286/1948 Sb., kterým se rozšiřovala činnost SNB.

Krajské zřízení zrušilo existující struktury oblastních velitelství SNB, zemských úřadoven a ústředen, které byly nahrazeny krajským velitelstvím NB a jim podřízených orgánů na okresech a nižších celcích (okresní velitelství NB, velitelství stanice SNB). Někde se tyto nové útvary měly dostávat do „konfliktu“ s národními výbory, jejichž bezpečnostní referáty měly obdobné pravomoci. Vládním nařízením č. 48 z 23. května 1950 bylo vedle Ministerstva vnitra zřízeno nové Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB).

Právě MNB vydalo dne 19. července 1950 svůj pokyn k provizornímu řízení SNB. Na jeho základě měly být úkoly národní bezpečnosti prováděny v krajích a okresech buď přímo ministerstvem, nebo prostřednictvím krajských a okresních velitelství národní bezpečnosti a příslušnými velitelstvími Státní bezpečnosti (StB).

Uváděné reorganizace se samozřejmě dotkly i nejnižšího výkonného článku národní bezpečnosti, tedy stanic SNB. Do roku 1950–1951 byly příslušníci stanic SNB nejpočetnější složkou SNB, avšak jejich náplň práce byla rozdílná. Jiné povinnosti a náplň práce měly stanice SNB ve velkých městech a jiné na venkově. Kompetence příslušníků a jejich znalost prostředí a místních poměrů byly základem pro zajištění základního pocitu bezpečí obyvatel po dlouhá léta. Na konci čtyřicátých let především z důvodu politických změn a personální obměny sboru tento „pocit bezpečí“ mizí, navíc také docházelo k rušení některých stanic SNB. Tím se zvětšují obvody stanic, na které však připadalo méně příslušníků. Tato situace byla řešena tím, že obvody stanic se rozdělovaly na menší části, což byl předstupeň pro zavedení systému okrskové služby.

Dne 1. března 1951 byl systém stanic zrušen a nově byla zavedena okrsková služba. Základním výkonným článkem se stala okresní oddělení národní bezpečnosti. Síť okrskových zmocněnců byla budována postupně v letech 1951–1953. Několik okrsků dávalo dohromady obvodní oddělení, která měla stanoviště ve větších městech či vesnicích, nebo tam, kde to bezpečnostní situace vyžadovala. Velikost okrsku byla stanovena podle počtu obyvatel, obcí, politické nebo hospodářské situace, telekomunikačního spojení apod. V čele okrsku byl okrskový zmocněnec VB. Šlo o samostatného příslušníka VB, který měl odpovídat za pořádek a bezpečnost. Jejich hlavní náplní byla hlídková činnost (dodržování veřejného pořádku a správního dozoru). Kvůli jejich nízkým pravomocem byly do služeb bráni často příslušníci s minimálním vzděláním a poměrně velká byla i fluktuace okrskářů. Údajně měla vadit jejich úzká spolupráce s místním obyvatelstvem. Opakovaně prý docházelo k promíjení nebo ignorování přestupků nebo jiných prohřešků. Systém okrskových zmocněnců s různými úpravami existoval až do šedesátých let 20. století, kdy byl nahrazen sítí obvodních oddělení VB.

K tomuto tématu můžeme v Archivu bezpečnostních složek nalézt velké množství archiválií a dokumentů. Jde především o různá nařízení, vyhlášky, personální spisy různých okrskářů nebo lze pomocí kádrových rozkazů rekonstruovat obsazení jednotlivých okrsků. V rámci pořádání archiválií oblasti dnešního Jihomoravského kraje, byla řádně zmapována a popsána inventární jednotka pod názvem: Stabilizace okrskových zmocněnců a charakteristika okrsků, 1953. Z hlediska historického je pro badatele zajímavá tím, že obsahuje informace o každém okrsku, kde byla provedena v roce 1953 organizační změna. Mj. stav před a po reorganizaci, popis stanice, charakterizuje samotné okrskové zmocněnce, dále podmínky, ve kterých příslušníci museli vykonávat svoji službu a řadu dalších informací. Ke každému okrsku je přiložena přehledná mapa, která znázorňuje územní rozsah a případné změny. K samotným okrskovým zmocněncům a okrskům je v aplikaci eBadatelna zpřístupněno množství archiválií.

K tématu:

KVAPILOVÁ, Iva: Organizační vývoj SNB v 50. letech se zaměřením na jeho veřejnobezpečnostní složku. In: Sborník Archivu Ministerstva vnitra č. 2/2004, s. 9–73.