Německé soudy v protektorátu

Představení fondu Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava

Archivní fond Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava (f. 134) představuje jedinečný soubor archivních materiálů, který vznikl spojením písemností německých soudních institucí, státních zastupitelství a věznic působících na území protektorátu. Tyto dokumenty byly po skončení druhé světové války shromážděny Ministerstvem vnitra a doplněny o sbírky předané z bývalé Německé demokratické republiky. Po uložení archiválií do více než tisíce krabic byly vyčleněny ty části fondu, které obsahovaly spisy se státobezpečnostními poznatky a které byly evidenčně podchyceny. Spisy bez těchto poznatků byly předány do Státního ústředního archivu v Praze (dnes Národního archivu). V současné době je v Archivu bezpečnostních složek uloženo celkem 568 kartonů.

Fond obsahuje trestní a soudní spisy různých úrovní německého soudnictví, od úředních soudů, přes soudy zemské, až po vrchní zemské soudy. Dále zahrnuje spisy nacistických policejních složek, rovněž osobní písemnosti vězňů umístěných v soudních věznicích a káznicích na území protektorátu a Říše, v neposlední řadě také personální dokumentaci zaměstnanců německé justice nebo kandidátů právních zkoušek. Součástí fondu jsou také fotografie, pohlednice, soukromá korespondence, občanské průkazy, vojenské knížky, osobní diáře či dobové odznaky nacistických organizací.

Spisy odsouzených zahrnují převážně obžaloby a rozsudky, vyšetřovací materiály německých policejních orgánů, výslechové protokoly, žádosti o milost nebo dokumenty o přerušení či zmírnění trestu. Souzeni byli převážně protektorátní a němečtí státní příslušníci, výjimkou však nebyli ani cizinci. Nejčastějšími trestnými činnostmi byly hospodářské delikty (např. černá porážka), krádež, zpronevěra, křivé obvinění, poslech zahraničního rozhlasu, přechovávání zbraní, ukrývání osob, falšování dokumentů, nenahlášení židovského majetku, sabotáž či velezrada. Ve fondu jsou zastoupeny také osoby odsouzené za šíření pohlavních nemocí, interrupci či za navazování homosexuálních vztahů. Výše trestů se v případě uvedených činů pohybovala od několika dní až po tresty smrti.

V současné době probíhá systematické zpracovávání jmenných údajů z fondu s cílem vytvořit pro potřeby rešerší a badatelů komplexní databázi. Databáze významně rozšíří dosavadní evidenci osob vedenou v kartotéce Studijního ústavu. Na jedné straně bude obsahovat osobní údaje odsouzených osob spolu s informacemi o soudním řízení, na straně druhé pak údaje o justičních zaměstnancích a kandidátech právních zkoušek.