LOH 1980

XXII. letní olympijské hry v roce 1980 se konaly v rozjitřené geopolitické situaci. Měly být představením společenských úspěchů socialistického Sovětského svazu i ostatních států tehdejšího východního bloku. Již v průběhu druhé poloviny 70. let upozorňovaly rozličné občanské iniciativy na porušování lidských práv v SSSR a vyzývaly veřejnost k bojkotu her. Kongres Spojených států amerických přímo vyzval sportovní reprezentace USA k odmítnutí účasti na OH. Sovětská armáda navíc v roce 1979 vstoupila na území Afghánistánu a eskalovala tak jeden z mnoha dílčích konfliktů studené války, který dospěl ke konci až o deset let později. Moskevských olympijských her se nakonec zúčastnilo pouze 80 států, 66 výprav se rozhodlo hry úplně bojkotovat, další sportovci přijeli závodit pod neutrální olympijskou vlajkou.

Při nepřítomnosti mnoha závodnic a závodníků získaly suverénně nejvíce medailí pořádající Sovětský svaz (195) a Německá demokratická republika (126). Československo dosáhlo na dvě zlaté, tři stříbrné a devět bronzových medailí. Tehdejší Státní bezpečnost se na významnou mezinárodní sportovní událost připravovala již od roku 1978.  V rámci plánu „Olympiáda 1980“, který byl schválen I. náměstkem Federálního ministra vnitra, bylo třeba např. „zjišťovat plány a záměry nepřátelských speciálních služeb a zahraničních antisovětských organizací (…), zaměřených na maření OH v Moskvě“, dále mapovat postoje různých zemí světa k OH či získávat informace o „tajných vědecko-technických výzkumech na Západě a dopingových přípravcích (…).[1]

V rámci svazkové agendy Státní bezpečnosti byly k významným sportovním událostem zakládány tzv. objektové svazky.[2] Na centrální úrovni byl tehdejší II. správou Federálního ministerstva vnitra dne 1. dubna 1971 zaregistrován objektový svazek reg. č. 2406 MV s krycím názvem „Sport-tělovýchova“. Svazek zřejmě původně obsahoval informace ke spartakiádě v roce 1975 a v červenci 1976 byl uložen pod archivním číslem 863 MV. Podle záznamu v archivním protokolu do něj později přibyly také materiály k Zimním olympijským hrám v roce 1976 a právě k LOH v roce 1980. Bohužel tento svazek dnes není možné studovat, neboť byl v červnu 1985 vytříděn a v prosinci 1989 – podobně jako mnoho jiných objektových svazků – zničen.

Ve sbírkách a fondech Archivu bezpečnostních složek je však dochovaný svazek, uložený tehdejší Krajskou správou SNB v Hradci Králové pod arch. č. OB-475 HK. Obsahuje archivní materiály nejen k Letním olympijským hrám v SSSR, nýbrž také ke spartakiádě 1980, částečně i ke spartakiádě 1985. Výhradně k LOH 1980 se dochovaly tři inventární jednotky ve fondu Správa tělovýchovy a vrcholového sportu FMV Praha (A 22/2). „Vyhodnocení podílu sportovců FMV na olympijských hrách“ zdůrazňuje úspěch reprezentantů, působících pod křídly MV, kteří získali šest cenných kovů. Dosti rozsáhlý materiál představuje inventární jednotka s názvem „Soubor opatření k zabezpečení přípravy čs. sportovců na OH 1980“, v níž mj. najdeme i směrnice Předsednictva vlády ČSSR, a konečně inv. j. „LOH v Moskvě v roce 1980“, obsahující např. poměrně podrobné zprávy o průběhu pobytu – služební cesty – příslušníků FMV přímo z místa konání her.  Vybrané dokumenty ze zmíněných archiválií předkládáme v obrazové příloze.

[1] Archiv bezpečnostních složek; sbírka Objektové svazky (OB), svazek arch. č. OB-475 HK.

[2] Tzv. objektový svazek se zakládal za účelem zjišťování činností rozličných institucí, zejména z kapitalistických zemí, mezi nimi centrál a úřadoven „nepřátelských rozvědek“, dále významných objektů čs. národního hospodářství, vojenských objektů, ale i hraničních prostor a státobezpečnostních problematik „za účelem soustřeďování zpravodajsky závažných poznatků a informací o vývoji státobezpečnostní situace, činnosti nepřátelských elementů, dodržování režimu ochrany státního tajemství a pod.(…).“ Viz ŽÁČEK, Pavel: „Administrativa písemností kontrarozvědné povahy II. Jednotný evidenční, statistický a archivní systém StB v letech 1979-1989.“ In: Sborník Archivu bezpečnostních složek, 11/2013. Praha; 2013, s. 179.