Léto a podzim u Mariánské studánky

Dílo koncilové obnovy (DKO) bylo obrodným hnutím, vzniklým v době pražského jara 1968 v české katolické církvi. Usilovalo o celkové obnovení církevního života, cíleně likvidovaného od konce 40. let 20. století totalitním režimem. Podstatným rysem tohoto hnutí také bylo uplatňování principů, které v duchu dokumentů II. vatikánského koncilu (1962–1965) zohlednily působení církve v aktuálním světě a přiblížily církevní praxi moderní době.

DKO bylo ustanovené Velehradskou konferencí 14. května 1968. Státní správa, ačkoli se zpočátku k tomuto hnutí nestavěla zamítavě, však oficiálně DKO nikdy nepovolila a od podzimu 1968 ho StB přiřadila ke sledovaným „nepřátelským“ seskupením.[1] I přes svůj „jepičí život“ však DKO dokázalo vyvolat v české katolické církvi spontánní vlnu na poli pastorační činnosti. Přednášky, katechetické kurzy, duchovní cvičení a různé další aktivity katolických společenství, které tato vlna vynesla, pokračovaly i v období normalizace a v 80. letech v podobě bytových seminářů, prázdninových pobytů pro děti a mládež a jiných neformálních setkávání; do konce 80. let se však staly trvalým objektem zájmu StB.

Jednou z pastoračních aktivit takového druhu byly i „Duchovní dny pro jednotlivé stavy“, které pořádal kněz Jan Šrubař v poutní kapli u Mariánské studánky poblíž Rychnova na Moravě (okres Svitavy). Přednášky, zakončené bohoslužbami, probíhaly vždy ve volnou sobotu a byly určeny různým skupinám: vdaným ženám, starším svobodným ženám a vdovám, ženatým mužům, mládeži. Společně s Janem Šrubařem se na této pastorační činnosti podíleli také další kněží z blízkého okolí, Jan Kutáč, Petr Tříska, Ladislav Kovařík a František Smištík. StB sledovala tyto aktivity od července 1971 prostřednictvím tajných spolupracovníků. Dne 6. října 1971 zavedlo oddělení StB ve Svitavách k Janu Šrubařovi pozorovací svazek reg. č. 9862 Svitavy s krycím názvem „Kazatel“, do kterého byly dokumenty ze sledování ukládány.[2]

Se stoupajícím počtem věřících na těchto přednáškách a rovněž zvětšující se popularitou těchto sobot u katolíků z dalších okolních okresů se však úměrně zvyšoval i zájem StB. V srpnu 1973 se příslušníci StB rozhodli provést technický úkon T-155 (skryté pozorování a fotografování) při příjezdu a odjezdu účastníků. Podle dokumentů dochovaných ve svazku Správy operativní techniky[3] byli věřící fotografováni ve dnech 25. srpna 1973, 22. září 1973 a 13. října 1973 vždy od brzkého rána do odpoledne, kdy setkání končila. Fotografové StB byli ukryti v budově bývalé hájovny, která v té době byla rekonstruována jako rekreační středisko národního podniku Prefa Kuřim. K fotografování používali fotoaparát Pentacon s teleobjektivem. Zároveň s tímto úkonem provedla StB i další technický úkon se značkou T-111 (dlouhodobý odposlech). Příslušníci StB navštívili kapli jako běžní turisté a přitom zjistili, že klíče od objektu se nachází schované za květináčem u vchodu. Z nich si pořídili duplikáty a v nočních hodinách 24. srpna 1973 zavedli do kaple odposlouchávací zařízení. Šlo o přístroj Cejn IV., který byl namontován do rohové lišty nad pulpitem. Druhý den 25. srpna 1973 po skončení programu ve večerních hodinách byl přístroj demontován. Odposlouchávací zařízení bylo do kaple znovu zavedeno 21. září 1973 a druhý den opět demontováno. Stejně příslušníci postupovali i ve dnech 12. a 13. října 1973.[4]

Získané fotografie a videozáznamy měly StB posloužit jako důkazy „trestné činnosti“ Jana Šrubaře a dalších kněží. Od 23. října 1973 byl také svazek s krycím názvem „Kazatel“ převeden do kategorie „signální svazek“, což v tomto případě znamenalo prověřování „signálu“ za účelem potvrzení podezření z trestné činnosti.[5]

Ve vyšetřovacím spisu vedeném proti Janu Šrubařovi a spol.[6] se dochoval služební záznam o schůzce ze dne 12. prosince 1973, kdy bylo rozhodnuto o trestním stíhání všech pěti kněží pro trestný čin maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 tr. zákona. Schůzky se zúčastnili příslušníci odboru vyšetřování StB v Hradci Králové, zástupci okresního národního výboru a KSČ ve Svitavách a svitavský okresní církevní tajemník. V lednu 1974 si náčelník odboru vyšetřování StB v Hradci Králové Antonín Havlena vyžádal k případu stanovisko od Správy vyšetřování StB pro ČSR v Praze. Dopisem ze dne 3. června 1974 mu náčelník tohoto útvaru Josef Litera odpověděl, že Jan Šrubař sice konal přednášky v rozporu se zákonem, protože neměl podle zákona č. 52/1959 Sb. povolení k osvětové činnosti, na druhou stranu se ale podivoval, proč ONV ve Svitavách již proti těmto setkáním, známým po celém okolí, nezakročila dříve. Na pranýř se dostal i okresní církevní tajemník František Loukota, o němž Litera pochyboval, že nebyl o celé věci informován. Zamítavé stanovisko k návrhu na zahájení trestního řízení Litera podpořil i tím, že uvedl: „Ze záznamů o kázáních Jana Šrubaře není rovněž patrno, že by tato měla politický závadný obsah anebo, že by v nich byly obsaženy zjevné útoky proti našemu socialisti(c)kému státnímu zřízení.“ [7]

Odbor vyšetřování StB v Hradci Králové rozhodnutí nadřízeného útvaru respektoval a trestní stíhání tedy nezahájil. Kněží byli nakonec potrestáni přeložením a odejmutím státního souhlasu k duchovenské činnosti. Ten od 10. prosince 1974 odebral Janu Šrubařovi krajský církevní tajemník Václav Jonáš. Kutáč, Tříska a Kovařík byli přeloženi mimo okres Svitavy. Františku Smištíkovi nebyl státní souhlas obnoven již k 1. 2. 1974.[8]


[1] Problému legalizace DKO se blíže věnoval ve své studii Jaroslav Cuhra. Cuhra, Jaroslav „Dílo koncilové obnovy v kontextu státně-církevní politiky pražského jara.“ In: Koncil a česká společnost : historické, politické a teologické aspekty přijímání II. vatikánského koncilu v Čechách a na Moravě, Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2000, s. 112-124.

[2] ABS, sbírka Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR): svazek arch. č. KR-973320 MV.

[3] ABS, fond Správa zpravodajské techniky – svazky (ZT): arch. č. F-1597 ZT.

[4] ABS, fond Správa zpravodajské techniky – svazky (ZT): arch. č. C-7869 ZT.

[5] Směrnice pro zpravodajskou činnost čs. kontrarozvědky A-oper-I-1 z roku 1972; https://www.ustrcr.cz/data/pdf/rozkazy/smernice/rmv_54_1972.pdf.

[6] ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V): arch. č. V-5072 HK.

[7] Tamtéž.

[8] ABS, sbírka Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR): svazek arch. č. KR-973320 MV.