Černí baroni
Po nástupu tzv. normalizace v Československu na přelomu 60. a 70. let se začal mimo jiné „normalizovat“ také kulturní život tehdejší společnosti. V oblasti literatury to mnohdy znamenalo, že některé do té doby úspěšné knižní tituly se staly formálně zakázanými. Nejen literární autoři se museli rozhodnout, zda se svou tvorbou nastalé situaci přizpůsobí, nebo budou chtít dál svobodomyslně tvořit. Pokud se rozhodli pro druhou variantu, byli nuceni využít tajného domácího přepisování a následné distribuce režimem zakázaných děl. Této formě rozšiřování psaného textu se začalo říkat „samizdat“.[1]
Obdobnému osudu se nevyhnula ani kniha Miloslava Švandrlíka Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, která si získala zejména po roce 1989 popularitu mezi širokou veřejností a stala se zřejmě jedním z nejpříznačnějších příkladů normalizačního samizdatu. První díl vydalo nakladatelství Vysočina z Havlíčkova Brodu v roce 1969. Druhá část nebyla po dobu vlády komunistů vydána. Oba díly byly při nástupu normalizace příslušnými orgány státní moci označeny jako „protisocialistické“ a „protispolečenské“.[2]
O osudu tohoto díla po roce 1968 částečně podává svědectví vyšetřovací spis arch. č. V-27154 MV. Ten obsahuje informace z roku 1977 o vyšetřování tehdy nezákonného rozmnožování a rozšiřování obou dílů v letech 1972 až 1976 v Praze, Plzni a dalších místech v Československu. Vyšetřování Státní bezpečnosti se ve zmíněném spisu snaží rozplést tehdy nelegální distribuční síť těchto knih. Na rozšiřování rukopisu se, mimo samotného autora, podíleli také herec divadla Semafor Miloslav Šimek nebo ilustrátor Jiří Winter Neprakta a další. Ke vzniku druhého dílu napomohl dle spisu na počátku také Šimkův kolega Jiří Grossman, který v době vyšetřování byl již několik let po smrti.[3]
Ve vyšetřovacím spisu arch. č. V-27154 MV lze tedy mimo jiné nalézt posudky obou dílů Švandrlíkovy knihy, nespočet protokolů o výsleších (mezi nimi také výpovědi Miloslava Švandrlíka, Miloslava Šimka, Jiřího Wintera) a především „rozmnoženiny“ obou dílů knihy Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky.[4]
[1]PŘIBÁŇ, Michal a kol. Český literární samizdat 1949-1989: edice, časopisy, sborníky. Vydání 1. Praha: Academia, 2018. Str. 13.
[2]ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-27154 MV, Černí baroni.
[3]TAMTÉŽ.
[4]TAMTÉŽ.
