Broumovský klášter
Archiválie k likvidaci mužských řeholních společenství komunistickým režimem, k tzv. akci K, jsou dnes odborným i laickým badatelům z větší části dobře známé. Systematicky a důsledně byly na počátku 50. let 20. století – podobně jako mužské řády a kongregace –uzavřeny a z veřejného prostoru odstraněny i ženské řeholní komunity, což StB provedla pod krycím názvem „akce Ř“. Zatímco v případě mužských členů řeholních společenství StB vytrvale úřadovala, zaváděla svazky a vyšetřovací spisy, takže dnes můžeme z dochovaných archiválií velice dobře historicky mapovat vývoj jednotlivých komunit, případně i některých jejich význačných osobností, v případě ženských řádů a kongregací byly bezpečnostní složky na dokumentaci výrazně skoupější. O to vzácnější je pak nalezení archiválií, které o tomto tématu vypovídají. S informací o nově dohledaném vyšetřovacím spisu, který se týká řeholnic internovaných v rámci akce Ř v původně benediktinském klášteře v Broumově, bychom se rádi podělili prostřednictvím archiválie měsíce.
Vyšetřovací spis arch. č. V-245 HK byl zaveden odborem vyšetřování Krajské správy ministerstva vnitra v Hradci Králové dne 27. listopadu 1954 k osobě Anny Špičákové. Anna Špičáková se již od 30. let 20. století stýkala s řeholnicemi kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Když byly v roce 1950 sestry internovány, začala zprostředkovávat kontakt mezi generální představenou Zbislavou Krumpovou (1946–1951) a řeholnicemi rozesetými po celé republice v různých pracovních a centralizačních táborech. Čtyři roky tajně převážela dopisy i předávala ústní vzkazy, které se týkaly provozních a personálních záležitostí kongregace.[1]
V roce 1954 se v Československu konaly v květnu volby do místních, okresních a krajských národních výborů a v listopadu volby do Národního shromáždění. Obě události byly bezpečnostním aparátem totalitního státu bedlivě sledovány. Tehdejší generální vikářka kongregace Vlasta Marie Ptáková, vykázaná do centralizačního kláštera v Javorníku, pravděpodobně řeholnicím žádné své stanovisko k volbám nevydala a nechala sestry, aby se samy rozhodly, zda jít či nejít volit. Přirozeně se ale zajímala o to, jaký postoj k volbám jednotlivé komunity zaujaly a také sestrám doporučila zvážit riziko odmítnutí účasti na volbách a jeho případné následky. I v této věci jí byla jako zprostředkovatelka nápomocna Anna Špičáková. Ta údajně, když zjistila, že sestry v Horním Starém Městě (dnes část města Trutnova) se nechtějí voleb zúčastnit, řeholnicím doporučila, aby zůstaly ve svém názoru jednotné a jejich rozhodnutí tlumočila i dalším navštíveným komunitám. Žaloba Annu Špičákovou obvinila z „agitace a přemlouvání“ sester, aby odmítly zúčastnit se voleb do národních výborů. Při vyšetřování a soudu ji také přitížila výpověď o tom, že poslouchala Rádio Svobodná Evropa a zprávy z tohoto vysílání sdělovala sestrám při svých návštěvách jednotlivých společenství. Anně Špičákové okresní soud v Broumově 8. března 1955 za trestný čin pobuřování proti republice vyměřil trest 6 měsíců odnětí svobody nepodmíněně.[2]
Chudé školské sestry de Notre Dame, internované v broumovském klášteře a dále v Olivětíně (dnes část města Broumov), se pravděpodobně květnových voleb 1954 do národních výborů nezúčastnily. V objektovém svazku vedeném k akci K se dochoval dálnopis Krajské správy ministerstva vnitra v Hradci Králové ze dne 1. září 1954 určený III. správě ministerstva vnitra v Praze (útvar Vnitřní zpravodajství MV) o přemístění těchto sester do centralizačního kláštera v Oseku. V dálnopise se sděluje, že „toto opatření jest učiněno na základě nepřátelského poměru řeholnic školského řádu které se takto projevily při volbách do MNV a dále aby se předešlo k dalšímu narušení voleb do NS, neboť tímto se sleduje, že budou odděleny od ostatních řádů, na které nebudou moci působit.“ Ve svazku se rovněž dochoval dálnopis, podle kterého 72 sester této kongregace odjelo 10. září 1954 z Broumova do Oseka.[3]
V závěru bychom ještě mohli poukázat na statistický přehled účasti řeholnic ve volbách do Národního shromáždění, konaných v listopadu 1954. Tři sestry z Oseka nevolily; na ostatních místech je jejich účast většinou stoprocentní, ale řeholnice svůj nesouhlas daly najevo jiným způsobem, např. v Šebetově bylo odevzdáno 8 bílých lístků s nápisem „Chceme Krč! Nechceme volby!“.[4] Pravděpodobně tím odkazovaly na své původní působiště v Praze Krči, kam se po roce 1989 také vrátily.
[1] ABS, sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V): arch. č. V-245 HK.
[2] Tamtéž.
[3] ABS, Historický fond Státní bezpečnosti (H): arch. č. H-718.
[4] ABS, Historický fond Státní bezpečnosti (H): arch. č. H-187.
