„Útoky“ na „tátu dělníků“

Podle záznamů bývalé Státní bezpečnosti mělo v souvislosti s cestami Antonína Zápotockého po východních Čechách v roce 1949 dojít ke dvěma pokusům o „atentát“ na jeho osobu. První z nich se odehrál 10. 1. 1949 v Náchodě. V ranních hodinách byly v ulicích a některých závodech nalezeny puškové náboje zabalené do bílého papíru s nápisem „ZÁPOTOCKÉMU“. V důsledku přijatých opatření byla větší část nábojnic ještě před příjezdem Antonína Zápotockého posbírána. Obyvatelstvo údajně nic nezaznamenalo – mj. proto, že projektily ležely ve sněhu a díky barvě papíru s ním splývaly. Návštěva tak mohla proběhnout podle plánovaného harmonogramu. Pachatel zmíněné akce nebyl zjištěn.

Druhý pokus, resp. jeho příprava, se měl odehrát přibližně takto: Čtyři muži, konkrétně Jaroslav Král, Stanislav Starý, Josef Militký a Stanislav Maděra, se ve Spolkové republice Německo dohodli, že se chtějí podívat zpět do Československa. V červnu 1949 se vydali na cestu a s drobnými obtížemi se dostali na naše území. Jejich cílem byla oblast Nové Paky, kde měli kontakty. Stanislav Maděra měl však jiné úmysly než ostatní členové skupiny – chtěl vybudovat odbojovou organizaci, která měla nějakým způsobem poškodit tehdejší komunistický režim v Československu.

Po příjezdu do Vidochova u Nové Paky dne 19. 6. 1949 a zajištění úkrytu u rolníka S. Hanuše Maděra kontaktoval svého přítele Jana Šmídu, s kterým se znal už od roku 1946. Tato jeho známost se však stala osudnou celé skupině a také lidem, kteří jí nějakým způsobem pomáhali. Šmída byl totiž už několik let spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky a o schůzce s Maděrou informoval svého nadřízeného. Aby bylo možné odhalit další kontakty členů skupiny, nedošlo prozatím k jejich zatčení.

Šmída, který se stal vůdcem skupiny, byl v jejím rámci oslovován krycím jménem „Baron“. Všichni čtyři navrátilci měli v úmyslu spáchat atentát na ministerského předsedu Antonína Zápotockého – vzhledem k okolnostem byl však jejich záměr předem odsouzen k nezdaru. Atentát měl být proveden při návštěvě předsedy vlády u příležitosti znovuotevření železničního tunelu u Nové Paky. Skupina byla sice ozbrojena (její členové měli pistole), ale nepodařilo se jim zajistit si výbušninu. Maděra se s tímto plánem svěřil „Baronovi“, který však akci rázně zavrhl. Dne 13. července 1949 informoval „Baron“ členy skupiny, že jejich úkryt u rolníka Hanuše bude brzo prozrazen a že on obstará nové místo. Proto ten den odvedl celou skupinu do Jičína, kde byli o několik desítek minut později zadrženi příslušníky StB Hradec Králové.

Z výpovědí Starého je patrné, že stál za myšlenkou spáchat atentát na nějakého funkcionáře z Prahy. I když se domníval, že by mohl na znovuotevření železničního tunelu dorazit i samotný ministerský předseda, zjevně nedisponoval žádnými hodnověrnými informacemi o jeho účasti. Je tedy otázka, zda měl Antonín Zápotocký vůbec přijet. Odpověď nenajdeme ani v kronice Nové Paky, uložené ve Státním okresním archivu v Jičíně.

Archiválie, vztahující se k výše popsaným událostem, jsou uloženy v těchto archivních souborech: fond Krajská správa SNB – správa StB Hradec Králové, B5, inv. j. 140 a 141; sbírka Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy, arch. č. V-315 HK; fond Inspekce ministra vnitra ČSSR, A8 inv. j. 396.