Falešný Holanďan

Na jaře roku 1993 přijel bez jakéhokoliv zájmu médií do České republiky z Velké Británie nenápadný muž. Málokdo tušil, že jde o bývalého příslušníka I. správy SNB, tedy rozvědky komunistického Československa, dřívějšího podplukovníka Václava Jelínka, který třináct let působil pod falešnou identitou Holanďana Erwina van Haarlema jako československý špion ve Velké Británii.

V rámci nedávných přírůstků fondu personálního depozitáře Archivu bezpečnostních složek v Kanicích se dostal do správy této instituce právě jeho personální (v tehdejším žargonu kádrový) spis (evidenční číslo 2955/44). Z něho se dovídáme, že roku 1967 byl Václav Jelínek převelen od V. správy (správa ochrany stranických a vládních činitelů) k I. správě SNB. Ihned poté nastoupil do speciální přípravy kandidáta nelegální rozvědky. „Nebál se vytvářet samostatné názory k jednotlivým problémům a o politické dění projevoval velký zájem“, konstatovali jeho tehdejší nadřízení. Podle závěrů posudkové komise I. správy byl samozřejmě „politicky vyspělý, ideově pevný a v marx-leninských otázkách zásadový, současnou politiku KSČ uznává jako správnou.“ Cestu pro vyslání do zemí „hlavního protivníka“ otevřel Jelínkovi přípis náčelníka odboru: „(Jelínek) prostudoval výsledky moskevských porad dělnických a komunistických stran, které přijal jako zásadní linii z hlediska proletářského internacionalismu v boji proti světovému imperialismu,(v srpnu 1968) zachoval klid a rozvahu a k SSSR zůstal přátelský (…) O svoji osobu se dokáže postarat a v tomto je zcela samostatný (…) chodí oblékán moderně, i když střízlivě.“

Archiválie personální povahy mají svá specifika. Dobový prefabrikovaný jazyk v sobě často nese závažnou informaci, například o jeho působení ve Velké Británii se v personálním spisu uvádí: „Jelínek vybudoval zpravodajsky zajímavé styky do objektu ideodiverzní organizace, která vyvíjí aktivní nepřátelskou činnost proti SSSR.(…) Zajišťuje následně průběžné získávání zpravodajských informací.“ Jednalo se o organizaci „B’nai B’rith“, která měla za cíl podporu legální emigrace Židů ze  Sovětského svazu a pro sovětskou tajnou službu KGB představovala v 80. létech 20. století nepřátelskou organizaci.

V kádrovém hodnocení Václava Jelínka z konce roku 1989 se také dočteme, že jmenovaný „v zájmu věci socialismu a internacionalismu ztratil dočasně osobní svobodu (…) V současném období patří pplk. Jelínek k nejaktivnějším pracovníkům nelegální rozvědky.“  Nutno dodat, že zde je reflektován fakt, že tento rozvědčík byl v dubnu 1988 v Londýně odhalen britskou tajnou službou MI5, zatčen a odsouzen k deseti letům vězení.

Avšak počátkem 90. let 20. století byl díky osobní intervenci tehdejšího ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace generála Radovana Procházky propuštěn – už jako Václav Jelínek, nikoliv jako Erwin van Haarlem – z britského vězení a mohl se vrátit do rodné země.

Personální spis Václava Jelínka tak přibližuje nejen osobu jmenovaného důstojníka, jeho ideové pohnutky a absolvované kurzy a školení, ale ukazuje i řadu faktů z činnosti I. správy SNB v 60. a 70. letech 20. století. Je zajímavým doplňkem osobního spisu kádrového příslušníka (popisujícího průběh přípravy vysazení a působení rozvědčíka v zahraničí) reg. č. 39589, krycí jméno GRAGERT, který Archiv bezpečnostních složek rovněž nedávno převzal z Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatně celý příběh Erwina van Haarlema/Václava Jelínka je natolik zajímavý, že práva na jeho zfilmování koupil i Hollywood.