Archivní fond Německé soudy v říši
Fond vznikl činností německých soudů v době druhé světové války v období let 1939–1945. Soudní materiály pocházejí převážně z činnosti Lidového soudního dvora (Volksgerichtshof – VGH). Obsahují především vyšetřovací spisy a písemné materiály gestapa a písemnosti státního zastupitelství při VGH. Další materiály pocházejí z provenience zvláštních soudů (Sondergerichte) situovaných nejen u Německých zemských soudů v Praze a Brně, ale i v Říši (např. Litoměřice, Drážďany, Opava, Mnichov apod.)
Jedná se o osobní svazky (především) čs. státních příslušníků, ale i cizinců (Poláci, Madaři, Jugoslávci, Francouzi, Němci), proti kterým bylo vedeno trestní řízení z politických důvodů. Převážně se týkají ilegální činnosti občanů ČSR, souzených pro velezradu, vlastizradu, nadržování nepříteli, nedovolené držení zbraní, poslech zahraničního rozhlasu (šíření nepřátelské propagandy) či za potměšilý útok na stát a stranu (hanobení vedoucích osobností říše a NSDAP). Vedle obžalovacích a vyšetřovacích materiálů se nacházejí ve svazcích rozsudky, v nichž je jmenovitě uvedeno složení příslušného soudního senátu.
Lidovým soudním dvorem byli souzeni a odsuzováni nejen bývalí spolupracovníci čs. vojenské zpravodajské služby z řad sudetských i říšských Němců, ale především představitelé českého domácího odboje z organizací, jakými byli např. Politické ústředí, Obrana národa, Zemský národní výbor, Schmoranzova organizace tiskových referentů, Petiční výbor věrni zůstaneme, ilegální KSČ, Ústřední vedení odboje domácího atp.
Archiválie obsahují rovněž poznatky o agentech německé vojenské zpravodajské služby (Abwehr), gestapa a zpravodajské službě SS (SD), kteří se podíleli na likvidaci protinacistických ilegálních organizací. V těchto archiváliích je proto rovněž možno dohledat informace o chování osob zatčených gestapem a o vyšetřovacích metodách gestapa (fyzické násilí), včetně svědeckých výpovědí. Součástí fondu jsou rovněž portrétní fotografie zatčených, korespondence a vyhlášky o popravě.