Aktuality z fondu 141

Národní obranný svaz

Téměř neznámá organizace domácího protinacistického odboje

Fond Německé soudy v Říši (141) nám od zahájení jeho komplexního zpracování (2024) přinesl již řadu nečekaných překvapení. Jeho absolutní výjimečnost pro interpretaci domácí protinacistické rezistence opět o něco vzrostla poté, co se podařilo nalézt základní materiály k Národnímu obrannému svazu (NOS), organizaci, o níž se doposud prakticky nehovořilo. Nezmiňují ji ani historikové protektorátu Detlef Brandes¹ nebo Jan Gebhart s Janem Kuklíkem,² jejichž monografie jsou považovány za zcela zásadní. Národní obranný svaz krátce charakterizuje pouze historik Eduard Stehlík, který věnoval biografickou skicu zakladateli NOS, Janu Karlíkovi.³ Z ní vychází i text uveřejněný na webových stránkách Vojenského historického ústavu Praha.⁴ Biografie dalšího z významných představitelů NOS, Jaroslava Purkyta, je věnována převážně období první Československé republiky.⁵

Národní obranný svaz založil JUDr. Jan Karlík na podzim 1940. Organizace udržovala úzké styky nejen s Obranou národa (ON), ale především Obcí sokolskou v odboji (OSVO). „Pro funkci jejího vojenského velitele získal div.gen. Jana Šípka a zemským velitelem NOS ustanovil pplk. Let. Jana Koláře. Nejpočetnější skupiny organizace pracovaly v Plzni, Hradci Králové (pplk. let. Jaroslav Neubauer), Mělníku, Kutné Hoře a Čáslavi (mjr. pěch Miloň Micka). Prostřednictvím [zemského velitele OSVO v Čechách] Františka Pecháčka a mjr. pěch. Jaroslava Purkyta se napojil i na Obec sokolskou v odboji a na přelomu let 1941–1942 se jak členové jeho organizace, tak i přímo jeho rodina podíleli na pomoci našim parašutistům z Británie. Kvůli chybám v konspiraci se na stopu NOS dostalo gestapo, které do něj postupně nasadilo pět (!) svých konfidentů v čele s obávaným Jaroslavem Nachtmannem. Karlík sám byl gestapem zatčen 9. 4. 1942. Krátce poté začal předstírat šílenství, aby se tak vyhnul výslechům a oddálil soudní proces zatčených členů své organizace. Přes tuto jeho snahu nakonec stanulo před nacistickými soudy 51⁶ příslušníků NOS, z nichž mnozí svou odbojovou činnost zaplatili životem. Po déle jak rok trvajícím žalářování v Pankrácké věznici byl J. Karlík převezen na dlouhodobé pozorování do psychiatrické léčebny v Kosmonosích. Zde byl 19. 8. 1944 ráno vyzvednut úředníky pražské úřadovny gestapa, převezen do terezínské Malé Pevnosti a tam v 10:35 v rámci tzv. Sonderbehandlung bez soudu zastřelen.“⁷

Ve fondu Německé soudy v Říši (141)⁸ lze nalézt nejen závěrečnou zprávu gestapa, která v závěru obsahuje jmenný seznam všech zatčených představitelů NOS (30 s.), ale i obžalobu (32 s.), rozsudek Lidového soudního dvora (20 s.), hlášení nasazených konfidentů gestapa (18 s.) i vězeňské formuláře k trestu smrti odsouzených Eduarda Petra, Jaroslava Purkyta a Františka Spohra, na jejich základě byli v dubnu 1943 přijati do drážďanské vazební věznice na Georg-Bähr-Straβe.

Vzhledem k počtu zatčených (51), popravených na centrálním popravišti Třetí říše v Drážďanech (4) a řadě umučených v koncentračních táborech (Osvětim, Mauthausen), lze konstatovat, že NOS nepředstavoval ani malou, ani zanedbatelnou či dokonce nevýznamnou nebo dokonce lokální organizaci domácího protinacistického odboje. Jeho síť pokrývala podstatnou část Čech. Nepochybně by proto stálo za to vřadit jej důstojně mezi ostatní organizace tzv. druhé odbojové garnitury, což pro historiky protektorátu představuje nejen výzvu, ale především úkol. Jako první krok se logicky nabízí lustrace všech 51 jmen uvedených v závěrečné zprávě gestapa.

Poznámky

1. Brandes, D.: Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945, Prostor, Praha 1999.
2. Gebhart, J. – Kuklík, J.: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. XV.a 1938–1945, Paseka, Praha – Litomyšl 2006 a Gebhart, J. – Kuklík, J.: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. XV.b 1938–1945, Paseka, Praha – Litomyšl 2007.
3. Stehlík, E. – Lach, I.: Vlast a čest jim byly dražší nežli život, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem 2000, s. 88 – 89 a Stehlík, E.: Karlík Jan JUDr. In: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, MO ČR, Praha 2005, s. 128 – 129.
4. https://www.vhu.cz/jan-karlik-judr-14-1-1895-19-8-1944/.
5. Švanda, R.: Major Jaroslav Purkyt. Odvaha až za hrob, Oblastní muzeum Praha-východ, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 2017.
6. Celkový seznam sestavený gestapem obsahuje 51 jmen – ovšem včetně Jana Karlíka – který však souzen nebyl.
7. Stehlík, E.: Karlík Jan JUDr. In: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, MO ČR, Praha 2005, s. 128.
8. 141-271-1.